Na konci roku 2025 se na jezeře Lipno, nacházejícím se na jihu Čech, objevila tajemná zelená vrstva ledu. Tento unikátní jev na celosvětové úrovni vznikl v důsledku organismů, které překvapivě přežily zimní období.
Představte si, že jako náš jižní soused se v prosinci vydáváte na procházku kolem svého oblíbeného vodního nádrže – největšího vodního útvaru v zemi, přezdívaného „české moře“. Jaký pohled byste očekávali? Nejspíš zamrzlou hladinu pokrytou bílou pokrývkou, třpytivým ledem a všeobjímající vánoční atmosférou.
Jaké muselo být vaše překvapení, kdybyste zjistili, že jezero Lipno, navzdory mrazivému počasí, je zcela zelené! Vodní nádrž pokryla olivově zbarvená ledová vrstva, což ohromilo vědce – to je jeden z mála takových případů na světě. Základní příčinou jsou, samozřejmě, změny klimatu a činnost člověka.
Proč jezero zmrzlo na zeleno? Květenství sinic v prosinci
Zelený vzhled jezera vděčí za květenství sinic, což je jev v prosinci poměrně nezvyklý. Toto fenomén bylo obzvlášť patrné během vánočních svátků, kdy jezero pokrývala tenká a místy průhledná vrstva ledu.
Zelený led v Lipně se objevil v důsledku neobvyklých klimatických podmínek, které podporovaly přetrvání sinic pod hladinou vody i po zamrznutí jezera. Důkladnou analýzu provedli hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd České republiky, přičemž dokumentace byla shromážděna mimo jiné díky práci Petra Znachora.
Neobyčejně odolné organismy
Většina českých vodních nádrží zaznamenává ústup květů sinic s příchodem podzimu, avšak jezero Lipno v tomto ohledu představuje výjimku. Dlouhodobá data ukazují, že sinice se v něm často objevují až do listopadu, a v menších množstvích mohou být přítomny i v prosinci a lednu.
Jak je to možné? Na nádrži panují specifické podmínky, které umožňují přežití odolných sinic Woronichinia naegeliana i během mrazů. Klíčová je mimořádně vysoká koncentrace fosforu ve vodě, což je způsobeno eutrofizací, rychlým hnojením vodních nádrží vlivem lidské činnosti, tedy znečištění. Přežití sinic pod ledem bylo také možné díky extrémně klidnému počasí, slabému větru a dostatku slunečního svitu.
Zelené „oko“ na jezeře – jak z jiného světa
Díky tomu biomasa sinic zůstala blízko hladiny vody až do jejího zamrznutí. Zelené skvrny pod ledem byly viditelné jak z břehu, tak z výšky. Po rozmrznutí jezera a jeho opětovném zamrznutí se objevila také tzv. „sinicová oka“ – tmavá shlukování sinic pod průhledným ledem, vytvářená v důsledku rozdílného pohlcování slunečního světla.
Má fenomén „zeleného ledu“ šanci na opakování?
Vědci nejsou na pochybách, že fenomén zeleného ledu na Lipně v České republice se může znovu objevit. Jezero již léta prokazuje nadbytek živin, zejména fosforu, pocházejícího převážně z lidské činnosti. V důsledku toho nastává rychlý rozkvět řas a sinic, což ovšem také vede k poklesu obsahu kyslíku, vyhynutí ryb a dalších vodních organismů a zhoršení kvality pitné vody.
„Zelený led na Lipně je svědectvím dlouhodobých změn, které pozorujeme v souvislosti s eutrofizací a postupujícími změnami klimatu. To naznačuje, že podobné překvapení můžeme zažívat čím dál častěji,“ říká hydrobiolog Petr Znachor z Akademie věd ČR.
Růst teplot nastávající v důsledku klimatických změn, delší doba slunečního svitu v zimě v ČR a rostoucí znečištění vodních nádrží jsou podmínkami pro podobné typy neobvyklých jevů. I když to vypadá zajímavě, musíme si přiznat, že asi dáváme přednost bílé, pozadí splývající hladině ledu. A co vy?
Zdroj: Akademie věd ČR
