Skupina významných vědců z celého světa, včetně nositele Nobelovy ceny za fyziku Reinharda Genzela, zaslala otevřený dopis vládě Chile, ve kterém žádá o ochranu tmavých nebes nad observatoří Paranal v poušti Atacama. Tato lokalita je považována za nejlepší místo na planetě pro astronomii a je ohrožena výstavbou průmyslového komplexu, informoval v úterý Evropská jižní observatoř (ESO).
Dopis podepsalo třicet astronomů, mezi nimiž je Genzel; prezident Mezinárodní astronomické unie Willy Benz; prezidentka Akademie věd Francie Françoise Combes a několik dalších nositelů Nobelovy ceny, včetně Michela Mayora, Didiera Queloze, Adama Riessa a Briana Schmidta.
Ve svém dopise varují chilské úřady před dopady instalace energetického megaprojektu INNA, plánovaného americkou společností AES. Tento projekt, který chce vybudovat průmyslový komplex o rozloze více než 3 000 hektarů, se nachází jen kousek od observatoře Paranal v poušti Atacama, řízené ESO.
„Jak je současně navržen, projekt představuje bezprostřední hrozbu pro některá z nejpokročilejších astronomických zařízení na Zemi, která fungují pod jedním z posledních tmavých a nedotčených nebes na světě,“ uvádějí vědci.
Dále, poukazují, že Atacama na severu Chile „je nejlepší místo na planetě pro astronomii, díky svým tmavým nebesům, stabilní atmosféře a příznivému klimatu.“ Tato „cenná přírodní dědictví“ představuje „nerozmítestelný vědecký zdroj, který umožnil generacím astronomů rozšířit lidské znalosti o vesmíru.“
Observatoř Paranal je jedním z několika astronomických observatoří situovaných na severu Chile. V současnosti zde fungují některé z nejpokročilejších dalekohledů, včetně Velkého dalekohledu (VLT). Také zde bude zprovozněn budoucí dalekohled Extrémně velký dalekohled (ELT), největší optický a infračervený dalekohled na světě, který je nyní ve výstavbě.
Podle studie vypracované ESO by výstavba megaprojektu zvýšila světelnou kontaminaci alespoň o 35% a způsobila by řadu negativních dopadů. Ty zahrnují generování mikro vibrací, které by mohly ztížit provoz některých astronomických zařízení, a nárůst atmosférické turbulence.
Vědci varují, že tento dopad „by byl devastující pro nedotčená nebesa Paranal a pro celosvětovou astronomii.“
„Poškození by přesáhlo hranice Chile a ovlivnilo by vědeckou komunitu po celém světě, která se spoléhá na pozorování prováděná v Paranal k prozkoumání všech jevů, od formace planet po počátky vesmíru,“ dodávají ve svém dopise.
Na závěr experti připomínají, že během posledních šesti desetiletí „se Chile stalo světovým hlavním městem astronomie“ díky svým „pionýrským zákonům na ochranu tmavé oblohy, veřejným osvětovým iniciativám a stále silnější astronomické komunitě.“
Agentura AP požádala ministerstvo vědy o komentář, ale dosud neobdržela odpověď.
V červnu se několik mezinárodních astronomických observatoří spojilo v bezprecedentní alianci a vytvořilo Radu tmavé oblohy, s cílem chránit nebe v Chile a „koordinovat strategie a artikulovat akce proti narůstající světelné kontaminaci,“ jak oznámily podepsané instituce ve společném prohlášení.
Chile dnes představuje přibližně 40% astronomických pozorovacích kapacit světa, a do roku 2030 se očekává, že toto číslo překročí 60%.
