Mohli jste si všimnout záplavy barevných lebek, květin a svíček na fotkách z Mexika právě v říjnu a listopadu. Ale věděli jste, že to není Halloween? Mexický svátek Día de los Muertos (Den mrtvých) přináší do podzimu úplně jinou perspektivu na život, smrt a rodinu – a tahle tradice má sílu opravdu vás zasáhnout. Proč tedy Mexičané v tyto dny stavějí propracované oltáře pro zesnulé příbuzné? Přináším vám pohled na jeden z nejautentičtějších rituálů Latinské Ameriky.
Žádný smutek – oslava života těch, které jsme ztratili
Na první pohled působí Día de los Muertos jako směs melancholie a karnevalu. Ale ve skutečnosti jde o hluboce radostnou, rodinnou vzpomínku na ty, kdo už nejsou mezi námi. Oltáře (ofrendas) staví Mexičané nejenom doma, ale i na veřejných místech. Jsou plné věcí, které měl zesnulý rád: fotky, oblíbené jídlo, sladkosti, alkohol, dekorace z oranžových měsíčků (cempasúchil) a vždycky svíčky.
První, co návštěvníka v mexickém domě upoutá, je výjimečná atmosféra. Světlo svíček mihotá kolem, intenzivní vůně květin naplňuje místnost a fotografie babiček, dědečků i dětí působí až dojemně familiárně. Smrt tu není tabu, ale součást života, kterou si připomínáme bez hysterie i bez strachu.
Jak vypadají typické oltáře?
Bez nadsázky: výzdoba oltářů je malým uměleckým dílem. Zachycuje osobnost a život zesnulého. Nechybí:
- Fotografie a osobní předměty zemřelého
- Chléb mrtvých (pan de muerto) a další tradiční pokrmy
- Vonné svíčky a měsíčky – květiny vedoucí duše domů
- Cukrové lebky (calaveras) – symboly pomíjivosti i radosti
- Papírové girlandy, které přinášejí barvy a lehkost
Sama jsem poprvé mexický oltář viděla před lety na cestách. Bylo fascinující sledovat, jak i v obyčejném domě vznikne místo, které propojuje generace i přátelství. Každý detail vypráví příběh – o vztazích, vůních dětství, typických laskominách.
Proč říjen?
Día de los Muertos připadá na přelom října a listopadu, protože právě tehdy, podle tradice, hranice mezi světem živých a mrtvých mizí. Od 31. října do 2. listopadu se věří, že duše našich blízkých mohou navštívit „své“ domovy. Oltáře jsou tedy jakýmsi majákem, který je zve zpět a ukazuje cestu.
Zajímavé je, že UNESCO zapsalo tento svátek do nehmotného kulturního dědictví lidstva. V Mexiku během těchto dnů zažijete ohromné průvody, přehlídky masek a komunitní stolování – vždy s respektem ke smrti, ale především ve jménu rodinné sounáležitosti.
Zkusit to může každý, i v Česku
Nemusíte být Mexičan, abyste si zkusili vyrobit svůj „oltář vzpomínek“. Proč to neudělat? Stačí fotka blízkého, svíčka, pár symbolických předmětů – a hlavně příběh, který chcete připomenout. Je to překvapivě silný a léčivý rituál v období, kdy na nás padá podzimní melancholie.
Den mrtvých nám ukazuje, že bolest ze ztráty může být přetvořena v oslavu života. A že rituál, který vypadá vzdáleně, může být inspirací i pro naše vlastní rodinné tradice.
Zkuste to letos – vzpomenout, pozvat vzpomínky domů
A teď, proč si to nenechat pro sebe? Sdílejte tento článek s přáteli, napište do komentářů, jak si v Česku připomínáte zesnulé vy. Třeba si tento mexický rituál zamilujete stejně jako já.
