Když se dnes večeří svíčková nebo knedlo-vepřo-zelo, málokdo tuší, jak moc se tyhle „klasiky“ proměnily za posledních pár let. Česká kuchyně není zkostnatělý relikt — právě naopak. Kdo si ještě vzpomene na hutné omáčky babičky, tomu často při pohledu na moderní porce v bistrech zůstává rozum stát. Proč se tohle děje a je to vůbec špatně?
Od babiččiny kuchyně po hipsterský brunch: kuchaři mění pravidla
Pamatujete doby, kdy guláš byl hlavně „pořádná bašta“ do továrny nebo na pole? Dnes stejné jídlo často dostanete ve sklenici, s jemnou pěnou z cibule. Mění se nejen vzhled, ale i složení: méně tuku, více bylinek a klidně i vegetariánské variace.
- Svíčková – bývala spíš těžkopádná. Dnes najdete lehké verze s lokální zeleninou a bez mouky.
- Knedlo-vepřo-zelo – stále častěji místo vepřového se objevuje kuřecí, kroupy místo knedlíků nebo kyselé zelí s jablky.
- Buchty – babička cpala tvaroh, v Praze dnes narazíte i na makovo-pomerančovou náplň z BIO trhů.
Ruku v ruce s tímhle trendem jde i měnící se zákazník: více lidí dbá na zdraví, zajímá se o původ surovin a hledá lehčí alternativy, které nezatíží žaludek.
Proč se tradiční česká jídla mění?
Upřímně, mám na to svůj osobní názor – ať si každý říká, co chce, kuchyně je odrazem doby. Ale hlavní důvody jsou tři:
- Zdravější stravování – Zákazníci nechtějí po obědě spát. Místo moukou zahuštěných omáček proto v nové vlně často vítězí zeleninové pyré.
- Dostupnost surovin – Co bylo v 70. letech vzácné, je teď běžné. Rukola, kozí sýr, dýně – tradiční kuchaři si to i dnes rádi vyzkouší.
- Sociální sítě a vliv zahraničí – Instagram změnil, jak vnímáme vzhled jídla. Kdo dnes chce uspět, musí umět „hezké jídlo na talíři“. Ať už si o tom myslíme cokoliv.
Je to dobře, nebo jsme zradili tradici?
Tuhle otázku často slyším. Někdo má pocit, že když si dá segedín s krůtím místo s vepřovým, „už to není ono“. Ale já říkám: proč ne? Česká kuchyně vždy reagovala na dobu a možnosti. Pamatujete na levné sojové „maso“ v 90. letech? To nebyla žádná tradice, ale nutnost.
Nová vlna restauračních podniků (od bister po fine dining) nedělá z kuchyně laboratoř, ale dává volnost interpretaci. Rodiny to často řeší jednoduše – jednou klasika podle babičky, podruhé lehčí, moderní varianta. A právě v téhle pestrosti je síla.
Tipy, jak si užít českou klasiku v novém stylu
- Zkuste domácí knedlíky z pohankové mouky – překvapivě dobře fungují se svíčkovou.
- Omáčky zahustěte zeleninou místo mouky – lehčí, chuťově zajímavější a méně kalorické.
- Nebuďte dogmatici – klidně experimentujte. Voilà, tradice pokračuje moderně.
Jaká je vaše zkušenost? Patříte k těm, kdo brání „pravou svíčkovou“ do poslední kapky omáčky, nebo se nebojíte novinek? Těším se na vaše názory v komentářích – a klidně sdílejte, pokud máte domácí tipy na inovace!
