Věděli jste, že černá díra není “vesmírný vysavač”, který všechno nenávratně pohlcuje? Anebo že někde ve vaší kávě je více „prázdna“ než v centru černé díry? Věda o černých dírách je mnohem podivnější, než vám kdokoliv říkal. Dnešní článek vám nabídne průvodce fascinujícími, málo známými fakty, které i ostřílené astronomy občas dostanou do úzkých.
1. Černá díra není díra, ale extrémně hustý objekt
Narazili jste už někde na obrázek, kde černá díra vypadá jako prázdný tunel do jiného světa? Skutečnost je mnohem méně „sci-fi“ a mnohem víc věda. Černá díra je vlastně oblast v prostoru, kde je hmota natolik stlačená, že její gravitační pole nedovolí uniknout ani světlu. Kdybyste měli možnost vejít dovnitř, (samozřejmě pouze hypoteticky, v reálném světě byste to ani nestihli zaznamenat), čekal by vás ničivý pád ke středu – singularitě.
2. Černé díry nejsou vzácné – ale nacházejí se úplně všude
Kdysi platilo, že černé díry najdeme pouze ve středu galaxií. Aktuální výzkum ale potvrzuje, že jich mohou být miliony přímo v naší Mléčné dráze. Představte si: v průměrném objemu o průměru sta světelných let se skoro jistě nějaká skrývá. Podle astronomů je v celé Galaxii minimálně 100 milionů černých děr. Dobrá zpráva? Pohybují se extrémně tiše a většina z nich není pro nás (zatím) nebezpečná.
3. Z „informací“ se tu stává fyzika na hraně sci-fi
Záhadou, která stále zaměstnává největší mozky, je takzvaný paradox informace. Zjednodušeně: Veškerá informace (označme ji jako určité vlastnosti věcí), kterou „spolkne“ černá díra, podle kvantové mechaniky nemůže být ztracena. Jenže: Nic z ní už nikdy nevytáhnete. Znamená to konec pro jednu z nejslavnějších teorií ve fyzice, nebo nám uniká zásadní dílek skládačky? I proto je věda kolem černých děr živý, bouřlivý obor.
4. Černé díry mohou „zpívat“ a „vyrábět“ zlato
Zní to překvapivě, ale kolize černých děr generují gravitační vlny, které dokážeme zaznamenat i zde na Zemi. Těmto vlnám se přezdívá „zpěv vesmíru“. A pokud jde o zlato – novější teorie naznačují, že právě extrémní podmínky v okolí srážejících se černých děr mohou být kolébkou vzniku těch nejcennějších prvků v našem vesmíru. Takže prstýnek na vaší ruce mohl začínat svou cestu právě tam!
5. Černé díry mají svoji „teplotu“ a „odpařují se“
Zní to neintuitivně, ale podle Stephena Hawkinga vysílají černé díry takzvané Hawkingovo záření. Nejmenší z nich by tak mohly během ohromně dlouhé doby „vypařit“ samy sebe. Pro astrofyziku i laiky fascinující myšlenka: i ty nejmocnější objekty našeho vesmíru mají svůj konec.
Praktický tip na závěr: Jak „pozorovat“ černou díru z pohodlí domova?
Nejbližší černou díru sice „ukázat“ oknem nemůžu, ale můžete na vlastní oči vidět její stín – díky slavnému snímku M87 z roku 2019 nebo novějším záběrům středu naší Galaxie. Najdete je na webech Evropské jižní observatoře či americké NASA. Pokud rádi pozorujete noční oblohu, zkuste zaměřit dalekohled na souhvězdí Střelce – směr, kde se supermasivní černá díra Sgr A* opravdu ukrývá.
Chcete víc?
Podělte se do komentářů: Který fakt o černých dírách vás překvapil nejvíc? A pokud vás téma zaujalo, sdílejte článek – ať zbytečně nezůstává ve „vesmírné izolaci“!
