Program státu „Voda do krajiny“, zaměřený na ochranu vodních zdrojů v nížině, dosáhl několika místních úspěchů, avšak právně, technicky, organizačně a ekonomicky nebyl dobře podložen. Proto Maďarská hydrologická společnost iniciuje vytvoření Klimatizačního plánu pro vodní zdroje Velké Maďarské nížiny, jak uvedl spolupředseda společnosti a předseda Vědeckého rady pro vodní hospodářství, József Váradi, na nedávné konferenci. Úvodní projev může stát klíčovým textem pro blížící se debaty o vodním hospodářství, a proto jej zde shrnujeme.
Klíčová konference pro vodní management
„Toto bude porada, na kterou se později bude odkazovat jako na nejdůležitější zasedání. Velký začátek,“ tak označil ve svém zahajovacím projevu Zsolt V. Németh, státní tajemník odpovědný za vodní hospodářství, celodenní konferenci „Voda do krajiny – Klimatizace s konflikty“ konanou na začátku listopadu. Na akci, kterou uspořádala Maďarská hydrologická společnost (MHT), dostali slovo téměř všichni účastníci, od rozhodovatelů po odborníky a ekologické aktivisty.
Předtím jsme zveřejnili projev našeho kolegy, novináře pozvaného jako odpovědného redaktora k tématu konference. V současné době jsou na oficiálních stránkách MHT k dispozici prezentace všech přednášek, a proto nyní shrnujeme Váradiho projev.
Hlavní zjištění z projevu
Váradi ve své přednášce zhodnotil iniciativu „Voda do krajiny“, kterou vyhlásil Národní vodní ředitelství v roce 2024 a která byla zahájena programově 18. února téhož roku. – Co tento program skutečně znamená? Předně, co nejvíce vody v kanálech, v dostupných tocích a kde je to možné, i na území samotném, – vyjmenoval. Vodohospodář uvedl konkrétní příklad, jak je možné dosáhnout viditelných výsledků v boji proti suchu, pokud jsou prostory pokryty vodou. – Je užitečné podívat se na dva roky: rok 2010 byl extrémně deštivý, zatímco v roce 2011 jsme měli výrazný nedostatek srážek. Pozorovali jsme a následné výzkumy to také potvrzují, že projevy a škody v důsledku sucha v roce 2011 byly méně patrné než v předchozích suchých letech. Příčinou bylo jedinečné přemokření v předchozím roce, 2010. To je také varováním o tom, jaké příznivé výsledky by mohl mít program „Voda do krajiny“, – dodal.
Podle Váradiho je tento program především chápán jako ideál: představuje ochranu přírody, zlepšení adaptační schopnosti na klimatické změny a udržitelnou budoucnost. – To však zůstává pouze deklarací. Ve skutečnosti program není technicky, právně, organizačně ani ekonomicky ani procedurálně dostatečně podložen, – prohlásil.
Příklady z minulosti a nedostatky současného programu
„Dovolte mi uvést příklad dalšího vývoje plánu Vásárhelyi z počátku 21. století. Tento plán začal tím, že malá koncepční skupina přišla s návrhem, co a jak by se mělo dělat, kolik by to stálo a jak by to ovlivnilo region řeky Tiszy. Poté jsme na vesnických schůzích oznámili, co se plánuje. Při zkoumání třiceti možností akumulace jsme dospěli k závěru, že je třeba vytvořit komplexní program, který kromě ochrany proti povodním zahrnuje také ekoturismus a rozvoj venkova. První z těchto cílů byl dosažen, investice související s rozvojovými a přírodními hodnotami však nikoli,“ vzpomněl řečník. Podle jeho názoru to nebylo způsobeno nedostatkem vládních nebo odborných podnětů, ale tím, že „nebyla na místě ochota akceptovat toto opatření“.
V případě programu „Voda do krajiny“ vidí Váradi také jednostranný přístup. – Chybí celostátní koncepční rámec. I když je nepochybné, že Národní vodní ředitelství stálo v čele tohoto programu a poskytlo určitou strukturu a odborné zázemí, to samo o sobě nestačí, – upozornil.
Navrhovaná řešení a očekávané výsledky
Podle jeho názoru je nezbytné říci, jak by měla koncepce vypadat, jaké technické, ekonomické a interdisciplinární úkoly by to mělo zahrnovat. – Proto navrhuji, a také navrhujeme jménem Maďarské hydrologické společnosti, aby konference iniciovala Ministerstvo energetiky k vytvoření Klimatizačního plánu pro vodní zdroje Velké Maďarské nížiny, – uvedl.
Co od toho očekáváme? Místní konvektivní srážky, zvýšení hladiny podzemní vody, zmírnění jevů tepelného ostrova, revitalizaci přírodních biotopů a snížení letních teplotních šoků, – vyjmenoval.
Celkově může program „Voda do krajiny“ vést ke zmírnění klimatických změn.
Co je potřeba k úspěchu?
Podle hlavního vodohospodáře jsou čtyři zásadní kroky:
- Opětovné definování pojmu povodňové vody na základě reformy zahájené v roce 2007, včetně její revize a aktualizace.
- Nutnost odvodnění vln povodní do kanálů, akumulací a na území. Dále modifikace vodohospodářských procesů, která již začala, ale měla by být rozšířena na celé území Tisy.
- Upravit vlastnické vztahy mnoha vodohospodářských zařízení, k čemuž by byl zapotřebí „nový zákon o vodě“.
- Dalším krokem by bylo „zajištění přijímací strany“ pro lokální záplavy, tedy pokud chceme zaplavit soukromý pozemek, pak je třeba zainteresovat příslušného vlastníka. To by vyžadovalo změnu paradigmat v zemědělství a ochraně přírody.
Na závěr Váradi uvedl, že vedení Maďarské hydrologické společnosti zorganizuje odborné diskuse nezbytné k vytvoření Klimatizačního plánu pro vodní zdroje Velké Maďarské nížiny a umožní střet různých názorů.
V úvodním obrázku: József Váradi během našeho předchozího rozhovoru (foto: Szabolcs Vörös)
Tento článek jsme nemohli publikovat bez našich čtenářů. Buďte naším podporovatelem na Donably, bezpečné plánovací platformě vyvinuté v Maďarsku. Paypal, převody a další možnosti zde >>>
