Věděli jste, že Češi fermentují zeleninu už několik století? Ale v posledních letech se tento starý zvyk vrací s plnou parádou – a tentokrát s moderním twistem. Kysané okurky jsou klasikou, nově ale dominují kimchi, kvašené ředkvičky a dokonce i brokolice. Co stojí za renesancí domácí fermentace a jak si ji můžete zkusit i vy? Vydali jsme se zjistit, jaké chutě nás čekají na vlně aktuálních trendů.
Fermentace: Tradice, která se musí ochutnat znovu
Fermentace zeleniny není u nás žádná novinka. Snad každá babička má svůj recept na domácí kysané zelí. Vědecky je dokázáno, že tento proces nás nejen chrání před nemocemi díky probiotikům, ale pomáhá i lepšímu trávení a vstřebávání vitamínů. Především v posledních třech letech se počet lidí, kteří zavařují a fermentují doma, v Česku prudce zvýšil. Důvod? Chuť experimentovat, zdravější životní styl i návrat k tradicím, které fungují.

Aktuální trendy, které si podmanily české kuchyně
1. Kvašené řepy, mrkev i brokolice
Už dávno neplatí, že fermentovat se musí jen zelí. Experimentovat můžete prakticky se vším, co najdete na trhu nebo na zahradě. Kvašená červená řepa je doslova nutností na podzim, mrkev se rychle stává hitem díky své sladkosti a syté barvě. Otestujte také květák a brokolici – příjemně křupou a v kysané podobě překvapí i zapřisáhlé milovníky syrové zeleniny.
2. Kimchi & fusion variace
Kdo by čekal, že se ikonické korejské kimchi stane samozřejmostí ve středoevropské lednici? Kimchi z bílého zelí nebo s českou kapustou si našlo cestu do jídelníčku foodies, kteří dávají přednost pikantní exotice před všedním chlebem a máslem.
3. Pikantní zeleninové směsi
Rád sázím na domácí experimenty – co třeba přidat do své směsi chilli, zázvor nebo dokonce jablka? Výsledek je nasládlý, osvěžující i pálivý zároveň. Tohle vás neomrzí ani při opakování!
Proč to všechno dělat doma?
- Plná kontrola nad složením: Vy sami určíte, co ve sklenici bude (žádný cukr navíc, žádná „éčka“).
- Unikátní chuť: Každá várka chutná trochu jinak – a to je právě to kouzlo.
- Zdravotní bonus: Domácí fermenty obsahují velké množství živých kultur a vitamínu C.
- Zero waste: Skvělý způsob, jak zužitkovat přebytky ze zahrady.

Jak začít? Pár tipů z praxe
- Základní pravidlo: Vždy používám čerstvou zeleninu, ta se fermentuje nejlépe a rychle.
- Sůl je základ: Zapomeňte na jódovanou – použijte přírodní mořskou nebo himálajskou, aby kvasinky měly „čistou práci“.
- Nádoby pečlivě vyvařte: Sklenice, víčka, všechno. Kvalita fermentace stojí a padá na čistotě.
- Experimentujte s kořením: Kromě kmínu zkuste koriandr, hořčičné semínko, bobkový list nebo dokonce cibulové natě.
- Nedolévejte vodu ihned: Většina zeleniny pustí šťávu sama. Pokud ne, přidejte několik lžic slaného nálevu až po 2–3 dnech.
Vychytávky, které vás možná překvapí
Fermentace není žádná věda, ale:
- Chcete extra křupavý výsledek? Přidejte list dubu nebo vinné révy – obsahuje třísloviny.
- Nedaří se vám fermentace v horku? Nezoufejte, ve sklepě to půjde pomaleji, ale výsledek bude plnější.
- Bojíte se plísně? Malé bublinky nebo bělavý povlak znamenají správné kvašení. Pravou plíseň poznáte snadno podle zápachu – tu vyhoďte.
Závěr: S chutí do toho – ještě letos objevte vlastní „kysané hity“!
Vyzkoušejte jeden z trendů a podělte se v komentářích, co doma nejraději fermentujete vy. Každá nová sklenice v lednici je malý poklad. Tak pojďme společně proměnit českou kuchyni v laboratoř plnou překvapení!









