Myslíte si, že všechny nezapomenutelné pěší trasy vedou buď po horských hřebenech, nebo podél mořského pobřeží? Opak je pravdou. Evropa nabízí stovky tras, které míří do méně známých končin – a často právě tam čekají opravdová překvapení, která na Instagramu kamarádů jen tak neuvidíte.
Proč zkusit trasu “někam jinam”?
Někdy člověk prostě potřebuje vypnout hlavu a poznat kraj, kde nejsou davy turistů, vyznačené selfie pointy a čekací fronty na rozhlednu. Tyhle alternativní stezky často spojují malé vesničky, skryté památky a přírodu, která by vám jinak unikla. Prověřil jsem to na vlastní kůži: takových tras najdete v Evropě překvapivé množství a stačí si jen vybrat podle chuti.
Tipy na originální evropské pěší trasy bez hor a moře
- Camino de Santiago: Via de la Plata, Španělsko
Legendární svatojakubská pouť vede i skrz vyprahlou, málokým navštěvovanou Extremaduru. Žádné Pyreneje ani Atlantik – zato tiché olivové háje, římské mosty a záplava španělských vesnických barů s legendárním tapas. - Sentiero della Bonifica, Itálie
Trasa dlouhá 62 kilometrů spojuje Arezzo a Chiusi. Procházíte klidnou zemědělskou krajinou Toskánska, podél bývalých závlahových kanálů, malebných mostů a rybníků. Ideální na pomalé tempo, pikniky i fotografování nečekaně pohádkových scenérií. - Stezka míru (Peace Trail), Slovinsko
Málokdo ví, že Slovinsko nabízí úsek “mírové stezky” skrz poklidné údolí řeky Soča, kde se mísí první světová válka s nádhernou přírodou. Stezka přes bývalá bojiště propojí malé vesničky, ekologické farmy a tiché doliny, kde vás překvapí vlastní klid. - Pláně Frízie, Nizozemsko
Větrné pláně Fríska na první pohled nenadchnou… Ale zkuste jít několik hodin mezi tulipánovými poli, větrnými mlýny a středověkými městečky podél tzv. Elfstedentocht. Většina turistů míří do Amsterdamu. Já doporučuji nechat metropoli za zády a objevovat místní ospalé rybářské vesnice.
Proč právě tyhle trasy stojí za to?
Co mám vlastně za ty roky chůze rád, když do takových míst vyrazím? Především – absolutní klid. Žádné mraky lidí, na stezce někdy nepotkáte nikoho celý den. Autenticita míst: posedět s místními v nenápadné kavárně, posbírat vlastní jablko ze sadu podél cesty, nechat se překvapit blouděním mezi vinicemi nebo polním kostelem, který není nikde v průvodci.
Chodci na “neznámých” trasách mají jedno společné: sdílejí s vámi tichý pozdrav a vědí, že ten den objevujete něco stejně nového, jako oni sami. Taková zkušenost vydrží mnohem déle než fotka s výhledem na moře.
Jak na to? Praktické tipy pro nenáročné evropské putování
- Mapy a značení: Offline mapy (Mapy.cz!) nikdy nezklamou. U méně známých tras je doporučuji vždy stáhnout před cestou.
- Obuv: Ani horské, ani plážové. Osvědčily se mi lehké běžecké boty nebo trekové sandály.
- Stravování: V malých vesnicích počítejte s omezenými možnostmi, ale čerstvý sýr, chléb a ovoce pořídíte v každém malém obchodě.
- Spaní: Mnoho z těchto tras nabízí venkovské penziony nebo ubytování u místních (agroturistika zvlášť v Itálii či Španělsku: domácí víno a snídaně přímo od farmářů jsou kapitola sama o sobě).
- Doprava: Příjezdy a odjezdy většinou pohodlně zvládnete vlakem a místním autobusem. Skvělá příležitost vyzkoušet evropské “slow travel”.
Co si z putování mimo hory a moře odnesete?
Méně známé pěší trasy vás nenásilně naučí dvě věci: všímavosti a trpělivosti. Ukáží vám krajinu i lidi, které byste jinak minuli v autě nebo přehlédli s pohledem upřeným na horský vrchol. A často zjistíte, že opravdový zážitek přichází právě tam, kde jste jeho přítomnost vůbec nečekali.
Vyrazte tedy na chvíli mimo “mapu” masové turistiky. Třeba už letos najdete vlastní oblíbenou stezku – a s chutí ji doporučíte dál. Pokud máte tip na podobně zapadlé trasy, napište do komentářů – rád se inspiruji!