Máte pocit, že Halloween je jen další americký svátek plný kýčovitých masek a plastových dýní? Ve skutečnosti mají jeho kořeny mnohem hlubší a temnější podtext – a sahají až do mlhy dávné keltské minulosti, která formovala dějiny celé Evropy. V Česku o tom ale často slyšíme jen polopravdy. Chcete vědět, jak to bylo doopravdy? Pojďte se mnou na exkurzi do časů, kdy hranice mezi světem živých a mrtvých byla tenká jako pavučina.
Keltové a Samhain: Svátek, ze kterého běhá mráz po zádech
Dávno před tím, než jsme znali Halloween plný cukrovinek, slavili Keltové na přelomu října a listopadu Samhain – jejich “Nový rok”. Právě v tuto noc věřili, že se svět živých prolíná s podsvětím a vše je možné. Žádné tykve se zakrouceným úsměvem, ale ohně, obětiny a někdy i docela temné rituály.
Spíš než radostná párty to byla nevyzpytatelná noc pro šamany, druidy a každého, kdo se příliš nevystrašil představou návštěvy předků nebo bloudících duší. Keltové nevnímali smrt jen jako konec, ale jako bránu, skrze kterou je možné nahlédnout na svět jinýma očima. A věřte mi, tehdejší představy o “strašidlech” nebyly tak zábavné jako dnes.
Masky a lampiony? Kde se vzaly?
Možná znáte “trick-or-treat” z filmů, ale původ masek je mnohem starší než sami Američané. Keltové nosili nejen masky, ale i celé převleky – chtěli tak zmást zlé duchy, kteří by v tu noc mohli najít cestu k nim domů. Oheň měl chránit vesnici, maska jednotlivce.
Dokonce i slavná vydlabaná dýně s plamínkem uvnitř má svoje kořeny – v Irsku původně vydlabávali tuřín (dýně přišly až v Novém světě!). Sloužil jako ochrana před bloudícími dušemi; vůbec ne jako roztomilá dekorace.
Halloween v Česku: Návrat ke kořenům, nebo jen nová zábava?
Dnes se v Česku Halloween prolíná se svátkem Všech svatých i Dušičkami. Mnozí si říkají, že “amerikanizace” nemá smysl – pravda ale je, že i naši dávní předci ve střední Evropě cítili v tuto dobu zvláštní napětí. Oheň, světélka a tiché vzpomínky na zemřelé tu prostě patří – jen jsme je zabavili svým způsobem.
Možná neoslavujeme Samhain, ale v kostní dřeni nám zůstalo, že listopad je čas vzpomínek, hranic a otevírání dveří do minulosti.
Co z keltské tradice si můžete “půjčit” i dnes?
- Připomeňte si své předky – zapalte malou svíčku večer doma. Atmosféra umí kouzla i bez masek.
- Vytáhněte do přírody – podzimní procházka v lehkém mžení vás spojí s tím, co tu bylo před námi.
- Nebojte se symbolů – dýně, oheň, větvička dubu na stole. Říkají víc, než se zdá.
Nepotřebujete plastový kostým. Stačí odvaha naslouchat příběhům, které šeptají večerní stíny. Konec října je dokonalým časem na malé zastavení a vlastní malý “Samhain”. Uvidíte, že to funguje i v roce 2024.
Malý „wau“ fakt na závěr
Věděli jste, že keltský Samhain stál také u zrodu “dušičkových” oslav v křesťanství? Když církev potřebovala “pohltit” staré zvyklosti, vynalezla právě svátek Všech svatých na 1. listopadu.
Slavíte Halloween, nebo se ho snažíte ignorovat? Napište mi do komentářů, jak na vás podzimní tajemství působí – nebo se zkuste letos ponořit do tradic trochu hlouběji. Konec října nemusí být jen o cukrovinkách.
