Kometa 3I/Atlas v posledních týdnech vzbudila velký zájem z řad astronomů i široké veřejnosti. Postupně přicházejí nové údaje, které by mohly odpovědět na zásadní otázky ohledně této fascinující objekty.
Milovníci komet, včetně těch, kteří doufají, že 3I/Atlas by mohl být vesmírnou lodí od cizí civilizace, se nemohou dočkat dalších informací. Mezi nimi se nachází i profesor Avi Loeb z Harvardu, astrofyzik, který popularizuje myšlenku, že kometa 3I/Atlas může být artefaktem mimozemské technologie.
Ve svém nejnovějším blogovém příspěvku se Loeb zaměřuje na okolí komety 3I/Atlas. Také vyvinul metodu pro určení, zda je tento objekt vybaven motory, nebo jestli má čistě přírodní původ.
Vliv plynu na chování komety
Komety nejsou pouze složeny z prachu, ale také z plynu, který se uvolňuje z jejich jader v důsledku slunečního zahřívání. A v této oblasti Loeb spatřuje příležitost provést zásadní test. Ve svých nejnovějších výpočtech zjistil, jak daleko od jádra komety 3I/Atlas může plyn, uvolněný přirozeným způsobem, dosáhnout.
Během posledních dvou měsíců, poté co kometa prošla periheliem, bylo zaznamenáno, že antitail (protitlák) objektu 3I/Atlas se rozprostřel na vzdálenost několika set tisíc kilometrů směrem ke Slunci. Ve svých předchozích výpočtech Loeb poukázal na to, že částice prachu o velikosti 10 mikrometrů v antitailu mohou dosáhnout vzdálenosti až několika set tisíc kilometrů, než je zastaví tlak slunečního záření. Loeb se ptá, zda bude plyn unášen těmito částicemi prachu na stejnou vzdálenost, nebo zda bude vytlačován silněji.
Následně vědec představuje podrobné výpočty, které si můžete přečíst zde. Podle jeho zjištění se plyn uvolněný z komety 3I/Atlas zastaví přibližně 5000 km od jejího jádra, kde se tlak z plynného výstupu vyrovná tlaku slunečního větru.
Klíčové výpočty a hypotézy
Tento experiment slouží jako test na přirozenost komety 3I/Atlas: pokud je to přírodní kometa, neměl by antitail obsahovat výstup plynu ve vzdálenosti větší než 5000 km od jádra. V místech, která jsou daleko za touto vzdáleností, by měl antitail obsahovat převážně částice prachu o velikosti 10 mikrometrů bez přítomnosti plynu, uvádí Loeb.
Ve svém stylu také dodává, že pokud by 3I/Atlas byl vesmírnou lodí s funkčními raketovými motory, mohl by „dosáhnout mnohem větší vzdálenosti plynového výstupu směrem k Slunci.“
U chemicky poháněných motorů s rychlostí výstupu plynu 5 km/s by plynový proud mohl dosáhnout až 25 000 km. V případě iontových motorů, s rychlostí výstupu 90 km/s, by plynový proud mohl dosáhnout dokonce 100 000 km, vysvětluje vědec.
Podle něj může být existence plynového proudu podél antitailu zkontrolována označením molekulárního markeru, jako je CO2, podél osy antitailu.
Věří, že tato data by měla být shromažďována pozemními teleskopy, jako jsou Keck, VLT či ALMA, nebo vesmírnými observatořemi, jako je SPHEREx či Webbův teleskop, shrnuje Avi Loeb.
Realita z Afi Loeba
Mezitím nová studie vědců z Jihoafrické republiky a Švédska vyvrací naděje na kontakt s cizími civilizacemi. Článek zveřejněný na serveru arXiv popisuje výsledky jejich rádiových pozorování prováděných pomocí 100metrového teleskopu Green Bank v rámci programu Breakthrough Listen, který je zaměřen na hledání známek mimozemského života. Data byla shromážděna 18. prosince 2025, den před největším přiblížením komety 3I/Atlas k Zemi.
Vědci zapojení do výzkumu tvrdí, že mezihvězdné sondy se pravděpodobně komunikují pomocí úzkopásmových rádiových signálů, a to kvůli jejich efektivitě přenosu a nízké extinkci (absorpci a rozptýlení světla mezihvězdným prostředím). Z tohoto důvodu tým provedl hledání signálů ve čtyřech různých rádiových pásmech, pokrývajících rozsah 1–12 GHz, přibližně ve stejnou dobu, kdy došlo k největšímu přiblížení komety.
Naše vyšetřování prokázalo, že na místě komety 3I/Atlas nejsou izotropní vysílače neustálého vlnění s výkonem nad 0,1 W. Pro srovnání, mobilní telefon je přibližně izotropním vysílačem neustálého vlnění s výkonem kolem 1 W, uvedli vědci ve shrnutí.
Navzdory nedostatku rádiových signálů, který pro mnohé představuje konečný důkaz o přírodním původu 3I/Atlas, se nadšenci z Loebovy teorie nedají snadno odradit. Argumentují, že vyspělá technologie nemusí nutně záviset na primitivních rádiových vlnách, jak je chápeme, nebo že sonda může být prostě mrtvým artefaktem starým miliony let, který pluje galaxií díky setrvačnosti a malému výkonu motorů.
Kometa 3I/Atlas se od nás vzdalující, ale debata o ní zůstává živá. V následujících týdnech budou pozornost celé vědecké komunity stále upřena na tuto mezihvězdnou návštěvu.
