Stanovit konkrétní data pro krmení ptáků je obtížné, neboť závisí nejen na klimatických podmínkách, ale také na schopnosti ptáků najít si potravu. V některých letech zasypávají zimu chladné teploty nebo jaro přichází dříve, zatímco v jiných se situace obrací.
Malí ptáci mohou snadno nalézt potravu, dokud je teplo a není zde větší zima, nebo dokud rostliny nejsou pokryty ledem. Křepelky se živí do doby, než země nezmrzne nebo je zakryta silnou vrstvou sněhu, zatímco vodní ptáci se živí, dokud velké vodní plochy nezamrznou. Některé dravce a sovy pak mohou lovit, dokud se na polích neobjeví hlodavci, i když pod sněhem, a menší ptáci se stahují k vodním plochám, kde se schází.
Nejlepší je začít krmit malé vrabce, když udeří první silnější mrazy nebo když napadne velké množství sněhu. Krmení ptáků by nemělo probíhat během teplých měsíců – pozdního jara, léta nebo podzimu, kdy si potravu najdou sami. Tato skutečnost je obzvlášť důležitá při krmení vodních ptáků, jako jsou labutě a kachny.
Ptáci si zvyknou na „dárky“ přinášející lidmi a po zamrznutí vodních ploch se neodváží odletět. Tyto ptáci často končí smrtí.
Kdy krmit vodní ptáky
Krmit vodní ptáky je možné pouze v zimě, a to pouze na vodách, které nezamrzají po celou sezónu. Krmivo by mělo být poskytováno, když okraje vodních ploch zamrzají pod pevnou vrstvou ledu. V opačném případě si ptáci potravu najdou sami.
Začít krmit ptáky nikdy není pozdě. Tato pomoc je zvláště důležitá ve druhé polovině zimy, kdy téměř nezbývá žádná přirozená potrava a ptáci ji špatně shání zejména kvůli proměnlivým povětrnostním podmínkám – teplota se střídá mezi teplými a chladnými dny.
Termín konce krmení naznačí sami ptáci, kteří přestanou navštěvovat krmítka a krmné prostory. To znamená, že už si dokážou samostatně najít potravu. Není dobré spěchat a rozhodovat na základě intenzity návštěv krmítek během několika dnů. I na jaře se mohou vyskytovat mrazy a ptáci si na vaši pomoc vzpomenou.
Pro většinu lidí se krmení ptáků v zimě často stává krátkodobou akcí. Na začátku zimy se mnozí pustí do této činnosti, avšak ne všichni mají dost entuziasmu na to, aby dokončili zahájenou práci, zejména v druhé polovině zimy, kdy je ptákům nejvíce potřeba pomoci.
Ptáci si zvykají vracet se na místa, kde mají k dispozici krmivo, a navštěvují je v přesně stanoveném čase. Pokud přestanete krmit ptáky během největších mrazů, je vysoká pravděpodobnost, že mnozí z nich uhynou. Je důležité posoudit své finanční a časové možnosti. Pokud vidíte, že nebudete schopni pravidelně krmit ptáky, je lepší s tím nezačínat.
Čím krmit ptáky?
Pokud chcete přilákat co nejvíce a na co nejvíce různorodých ptáků do vašich krmítek, nestačí pouze vyrobit a umístit krmítka na vhodná místa. Je nezbytné vybrat co nejrůznější krmivo. Čím širší nabídku poskytnete, tím zdravější budou ptáci, a vy se dočkáte větší pestrosti v druzích.
Vhodné produkty zahrnují: slunečnicová semena, lněná, semena kopřiv a jehličnatých stromů, nesolenou slaninu, bílý chléb, tvaroh, obiloviny, jablka, vařené rýže a neslazené ovesné vločky. Dále jsou to semena, mák, proso, oves a pelety.
V chladném počasí se vlhké krmivo rychle zpevňuje, takže bílý chleb je nejlepší míchat s olejem – zůstane měkký.
Vhodné není: solené, plesnivé, zkažené nebo zkyslé krmivo, také je zakázáno nabízet zrno nebo semena ošetřené chemikáliemi. Ptákům nelze nabízet citrusy (pomeranče, citrony, grepfruty), banánovou kůru a některé sušené ovoce.
Nejvíce nevhodný je černý (žitný) chléb a slané slaniny.
Výsadba stromů a keřů
Při pomoci ptákům přežít zimu můžete kromě zařízení krmítek také vysadit některé keře nebo stromy. Mezi stromy jsou asi nejvhodnější jeřabiny. Někteří lesní ptáci si rádi pochutnají na žaludech.
Pokud nesklidíte veškeré ovoce z jabloní, hrušní, třešní či jiných ovocných stromů, rádi si je ptáci sami vezmou. Pro ně jsou užitečné různé druhy a kultivary hlohů, angreštů, černého rybízu, vinné révy a další.
Je však pravda, že na většině stromů a keřů je ovoce k dispozici jen do poloviny zimy – ptáci ho snědí, nebo opadá. Jakmile už nebude ovoce ani bobulí, malé ptáky naleznou pod kůrou keřů a stromů schované brouky, a mohou se usadit na větvích k odpočinku či se ukrýt před predátory.
