Občas zapomínáme, že předci všech dnešních psů byli vlci. Tedy psi vznikli z vlků, a to i od nejmenšího plemena, které se nazývá čivava, až po největší psy, jejichž předci byli rovněž vlci.
Nejbližší příbuzní psů žijících dnes jsou právě divocí vlci. I dnes se určité druhy těchto vlků vyskytují v lesích a jsou považováni za jedny z nejmocnějších lovců. Jak tedy tento lovec začal žít po boku lidí? Proč lidé po celém světě cítí k psům takovou náklonnost a lásku?
Jak jsme se dostali až sem? Psi byli živočichové, které lidé domestikovali, tedy naučili je žít ve společnosti s lidským pokolením.
V roce 2017 byl proveden výzkum na jednom starobylém psím DNA, který naznačil, že psi byli domestikováni z vlků v Evropě před 20 až 40 tisíci lety. Proces domestikace psů začal z dvou různých populací vlků, které byly od sebe vzdálené tisíce mil.
Ačkoli vědci nadále hledají konkrétní odpověď na to, jak přesně začal proces domestikace psů, bylo formulováno několik různých teorií.
Jedna z známých teorií říká, že lidé zajali vlčata a domestikovali je. Postupně si vybírali méně agresivní vlky a chovali je pro pomoc při lovu. Jiná teorie tvrdí, že to byli samotní vlci, kdo se začali domestikovat.
Tento pohled naznačuje, že někteří vlci měli menší strach z lidí. Začali se přibližovat k lidským obydlím a konzumovali zbytky potravin. Postupně si lidé uvědomili, že mít vlky v blízkosti je výhodné, neboť tyto šelmy varovaly lidi před nebezpečím a odháněly zvířata od lidských osad.
Vlci, kteří byli odvážnější a měli menší strach z lidí, v tomto procesu přežili a začali mít více potomků. Podle Darwinovy teorie přírodního výběru se vlastnosti jako nízký strach a schopnost přizpůsobit se lidem postupně zvyšovaly v každé generaci a nakonec vedly k vývoji domestikovaných psů.
Gregory Larson, genetik a odborník na evoluční genomiku na Oxfordské univerzitě, naznačuje, že zpočátku měli lidé i vlci prospěch z toho, že žili blízko sebe. Lov se stával snadnější.
Larson dodává, že pokud říkáme, že lidé domestikovali vlky, znamená to, že jsme se možná aktivně rozhodli něco takového udělat. Byli jsme si vědomi toho, co děláme, a měli jsme určitou strategii, podle které jsme se chovali. Možná to ale tak nebylo.
Tvrdí: „Myslím, že si vlci začali uvědomovat, co jim může přinést život s námi. Začali nás chránit jako strážní psi, což zvyšovalo bezpečnost. Na druhé straně pro vlky to znamenalo pravidelný přísun potravy.“
Podle různých výzkumů si lidé vybírali a chovali psy více než tisíc let, aby rozvíjeli jejich schopnosti lovu a péče o stáda.
S postupem času se ovšem měnily také úkoly psů. Dříve hlídali jeskyně, kde lidé bydleli, dnes slouží jako vodicí psi nebo psi určení pro hledání podezřelých předmětů na letištích.
V důsledku lidského zásahu existují dnes stovky různých plemen psů.
John Bradshaw, antropozoolog, zdůrazňuje, že rozmanitost tvarů psů je větší než u jakýchkoli jiných savců. Během tohoto vývoje nastal i okamžik, kdy se úloha psů neomezila pouze na pomoc lidem, ale stali se součástí rodiny.
V roce 2020 provedla Newcastle University v Británii studii nápisů na náhrobcích domácích zvířat.
Zjistilo se, že od prvních hrobů pro domácí zvířata, které byly založeny v roce 1881, se změnil výrazný přístup k domácím mazlíčkům. Během viktoriánské éry se na hrobkách psů objevoval text jako „společník“ nebo „přítel“. V pozdějších obdobích lidé začali vnímat své psy jako členy rodiny.
Zvlášť po druhé světové válce byly nápisy na náhrobcích psů oceňující roli psů jako rodinných členů.
Další výzkum ukázal, že ke konci 20. století si lidé začali uvědomovat, že i pro domácí zvířata existuje „posmrtný život“. Takže začali uvažovat o svých psech podobně jako o lidech.
Proč jsou psi tak roztomilí? Podle Cornell University je prvních 8 až 12 měsíců života štěňat klíčových pro jejich učení a vychytralost.
Během této doby proběhl výzkum v Arizonské státní univerzitě v roce 2018, kde bylo zjištěno, že to je období, kdy jsou štěňata nejroztomilejší.
Profesor Larson tvrdí, že právě v tomto období jsou štěňata nejvíce závislá na svých matkách a nedokáží přežít samostatně. Právě tehdy vypadají tak roztomile a lidé mají tendenci je chránit a pečovat o ně.
Studie z roku 2019 ukázala, že rozvoj svalů kolem očí psů způsobuje, že vypadají nevinně a bezelstně, což je činí ještě přitažlivějšími.
Toto všechno posílilo vazbu mezi psy a lidmi.
Bradshaw dodává: „Jakmile si pes uvědomí, že není od nás ohrožen, dojde mu, že nejlepší způsob, jak přežít, je žít s námi.“
Podle mnoha lidí jejich psi projevují k nim velkou lásku a nyní na to existují také vědecké důkazy. Gregori Burns, neurovědec a profesor psychologie na Emory University, studuje vztah mezi psy a lidmi.
Vykonal výzkum, při němž cvičil psy, aby během funkční magnetické rezonance zůstávali klidní, čímž mohl sledovat, co se v jejich mozku děje.
Z jeho výzkumu vyplynulo, že když pes ucítí známou osobu, část jeho mozku, která je spojena s pozitivními emocemi, bude více aktivní.
To znamená, že nemůžeme přestat milovat psy, a že tato láska je oboustranná a velmi silná.
Tento článek je založen na pořadech BBC Radio 4 „Proč děláme to, co děláme“ a „Přírodní historie“. (Publikováno kolektivním newsroomem BBC.)
