V Africe se blíží období harmattanu, neobvyklého jevu, který odedávna vzbuzuje respekt mezi obyvateli západní Afriky. Toto jev dokáže změnit každodenní rytmus, ovlivnit zdraví lidí a ochromit města, přičemž zůstává málo známé mimo tento region. Co vlastně představuje fenomén, jehož příchod vzbuzuje zároveň obavy a fascinaci?
Už za několik dní se na české filmové plátno dostane dokument „Když vane harmattan” — dojemný příběh o 25leté Barbaře, která žije v Akrě, hlavním městě Ghany. Jako osmiletá byla nucena pracovat, podobně jako tisíce dalších dětí v této části světa. Dnes je sebevědomá a silná, ale její odvaha se utopí v okamžiku, kdy se na obzoru objeví harmattan. Tento vítr se ve filmu stává symbolem i skutečnou hrozbou. Co vlastně je a proč vzbuzuje tak silné emoce?
Kde a kdy se harmattan objevuje? Charizmatický vítr západní Afriky
Harmattan se každoročně objevuje v západní Africe mezi koncem listopadu a polovinou března, kdy se nad centrální Saharou vytvoří rozlehlá oblast vysokého tlaku vzduchu a pásmo mezi rovníky se posune nad Guinejský záliv. Rozdíl v tlaku vzduchu způsobuje, že z severovýchodu začíná proudit mimořádně suchý, chladný vítr, který nese obrovské množství prachu — to je důvod, proč celý tento roční období nese jeho název.
Při cestě přes Saharu harmattan zvedá malé částečky písku a prachu, jejichž průměr často činí jen několik mikrometrů. Tím vytváří zakalenou, homogenní oblohu a způsobuje, že tento jev zasahuje stovky kilometrů. V regionech jako Ghana, Nigérie, Burkina Faso a Pobřeží slonoviny v tomto období obloha ztrácí své jasné barvy: slunce svítí skrze mléčnou, hustou suspenzi, a obzor se zdá být rozmazaný i za jasného počasí. Dny mohou být horké — teploty dosahují 30-35 °C, ale při západu slunce se vzduch rychle ochlazuje, přičemž v některých částech Sahelu (přechodného pásma mezi Saharou a savanou) může teplota klesnout až na 9 °C.
Zároveň se vlhkost vzduchu snižuje na úroveň, kterou nelze nalézt v jiných ročních obdobích, přičemž často klesá pod 5 %. Tato extrémní suchost způsobila, že harmattan je někdy označován jako „vítr doktora“: jeho chladná a bezvlhká povaha jasně odlišuje od horkého, dusného vzduchu monzunového období. Důležité je také, že v nejintenzivnějších dnech může harmattan vést k formování rozsáhlých mraků prachu a značným pískovým vlnám, které se nad městy přiblíží jako pouštní mlha, měníc tak krajinu a rytmus života celých komunit.
Vliv harmattanu na lidi, města a klima
Když harmattan dosáhne své plné síly, jeho účinky jsou patrné po celé západní Africe — od zdraví obyvatel po fungování měst a ekonomickou situaci regionu. Prášek nesený větrem může snížit viditelnost na několik desítek metrů, což pravidelně ochromuje leteckou dopravu. Letecké společnosti v Nigérii, Ghaně a Burkina Faso odvolávají a přesměrovávají lety, což přináší ztráty v milionech dolarů ročně, přičemž meteorologická úřady se stávají nedílnou součástí svátečního a novoročního kalendáře. Avšak vzdušné prachy mají především dopad na zdraví.
Výzkum z roku 2024 ukazuje, že vystavení drobným částicím saharského prachu zvyšuje úmrtnost kojenců a malých dětí, a ty, které přežijí, mají dlouhodobé následky pro dýchací systém. U dospělých harmattan vede k zhoršení astmatu, opakujícím se infekcím horních dýchacích cest, podráždění očí a kůže, a výjimečně nízká vlhkost způsobuje krvácení z nosu, praskání pokožky a dehydrataci. Ekologické dopady jsou rovněž výrazné. Suchý vzduch vysušuje vegetaci, což vede k odumírání větví stromů a zvyšuje riziko požárů v buši a degradaci půdy. Zároveň prachové mraky rozptylují sluneční záření, vyvolávají charakteristickou mlhu, která se může udržet po mnoho dní, omezující zemědělskou produkci a ohrožující hospodářská zvířata.
Vědci upozorňují, že budoucnost tohoto jevu může přinést další změny: prognózy naznačují pokles emisí prachu ze Sahary v následujících desetiletích. Ačkoliv to bude představovat menší zátěž pro zdraví obyvatel, paradoxně by to mohlo vést k oteplení tropického Atlantiku, což by následně mohlo napomoci častějšímu vzniku silných hurikánů. Harmattan zůstává tedy jevem, jehož vliv se vymyká jednoduchým hodnocením, protože ač ovlivňuje každodenní život obyvatel regionu, také spoluvytváří procesy probíhající v globálním klimatu.
O autorce
Sabina Zięba je cestovatelka a novinářka, která dříve spolupracovala s redakcemi jako jsou „Wprost”, „Dzień Dobry TVN” a „Viva”. V „National Geographic” především píše o zajímavých destinacích a cestovním ruchu. Je milovnicí kvalitního čtení a cestování na konce světa. Věří, že Mark Twain měl pravdu, když řekl: „Za 20 let víc budete litovat toho, co jste neudělali, než toho, co jste udělali. Takže odvážně vyplujte z bezpečné přístavu. Zachyťte příznivé větry do plachet. Cestujte, sněnte, objevujte.”
