V rámci programu Centra pro vynikající výzkum (SFF) byl vypsán rekordně vysoký objem finančních prostředků ve výši 1,76 miliardy korun na podporu 11 nových výzkumných center. V prvním kole výzvy bylo podáno bezprecedentních 176 žádostí.
Uzávěrka pro podání žádostí o zřízení nových center pro vynikající výzkum proběhla 12. listopadu. Tento proces je rozdělen do dvou fází a právě v této první fázi obdržel Výzkumný úřad rekordní počet 176 žádostí. Následujících několik měsíců až do dubna příštího roku bude žádosti tříděny a poté se přistoupí k druhé fázi výzvy.
V prvním kole předchozí výzvy SFF, která se konala před pěti lety, bylo podáno 161 žádostí.
„V Norsku máme mnoho kvalitních výzkumných prostředí s vysokými vědeckými ambicemi. Zajištěním nejlepších pracovních podmínek pro ambiciózní výzkumníky se vytváří důležitý základ pro další rozvoj společnosti,“ uvedla generální ředitelka Výzkumného úřadu Mari Sundli Tveit v tiskové zprávě.
Rozdělení žádostí podle oborů
Žádosti byly rozděleny do tří tematických oblastí, které odpovídají podkomisím v rámci Výzkumného úřadu:
- Životní vědy
- Celkem 73 žádostí
- 61 žádostí si zvolilo tuto oblast jako primární (21 z těchto žádostí je interdisciplinárních)
- 12 interdisciplinárních žádostí zahrnuje Životní vědy jako sekundární oblast
- Přírodní vědy a technologie
- Celkem 83 žádostí
- 65 žádostí si zvolilo tuto oblast jako primární (11 z těchto žádostí je interdisciplinárních)
- 18 interdisciplinárních žádostí zahrnuje Přírodní vědy a technologie jako sekundární oblast
- Humanitní a společenské vědy
- Celkem 64 žádostí
- 50 žádostí si zvolilo tuto oblast jako primární (12 z těchto žádostí je interdisciplinárních)
- 14 interdisciplinárních žádostí zahrnuje Humanitní a společenské vědy jako sekundární oblast
Zdroj: Výzkumný úřad
Jedná se o již šestou výzvu k zakládání nových SFF center. Výzkumný úřad považuje Centra pro vynikající výzkum (SFF) za klíčový mechanismus, který umožňuje nejvýznamnějším vědeckým komunitám v Norsku organizovat se do center pro dosažení ambiciózních výzkumných cílů prostřednictvím spolupráce a dlouhodobého základního financování.
Dvoufázový proces hodnocení
Žádosti nyní posoudí vědecká komise složená z odborníků s vysokou mezinárodní výzkumnou zkušeností, přičemž zadavatelé nejlepších projektů budou pozváni ke druhé fázi a budou mít možnost předložit novou žádost na podzim roku 2026.
Očekává se, že 36 žádostí bude pozváno, aby se zúčastnilo druhé fáze. Rozhodnutí o pozvání do této fáze bude učiněno na konci dubna 2026.
Vědecká komise se skládá ze tří podkomisí. Žádosti SFF mohou být vyhodnoceny v rámci jedné nebo více z těchto podkomisí. Mezi třemi podkomisemi si žadatelé vybírají jednu jako primární.
Čtvrtina žadatelů letos podala interdisciplinární žádosti a požádala o jejich vyhodnocení ve dvou nebo více podkomisích, což odpovídá stejné proporci jako v předchozí výzvě.
Úspěch na univerzitě v Bergenu
Na Univerzitě v Bergenu mohou zaznamenat úspěch jednoho fakulty, který předložil pět žádostí. Bez ohledu na to, zda budou žádosti schváleny, považuje děkanka Fakulty společenských věd, Synnøve Bendixsen, tuto skutečnost za projev vynikající kvality.
„To ukazuje, že máme prostředí s vědeckou váhou a šíří, které se nebojí myslet ve velkém a dlouhodobě. Pět žádostí z našeho fakulty je pečetí kvality a potvrzením naší centrální role v norském a mezinárodním výzkumu ze sociálních věd,“ říká.
Dodává také, že úroveň ambicí ukazuje, že výzkumníci mají silnou touhu přispět k rozvoji svých výzkumných oblastí a společnosti jako celku.
Témata výzkumu zahrnují široké spektrum, od demokracie a změny klimatu po zvládání konfliktů a krizí v digitálním věku.
„Jsem velmi hrdá na výzkumníky, kteří do těchto žádostí vložili tolik času, energie, spolupráce a kreativity,“ dodává děkanka.
Čtyři žádosti z Univerzity v Stavangeru
Univerzita v Stavangeru (UiS) dosud nedisponovala centrem pro vynikající výzkum, ale nyní se angažuje s čtyřmi různými projekty. Jedním z nich je projekt spojený s Fakultou zdravotnických věd ve spolupráci s Fakultou technických a přírodních věd, nazvaný PREPARE — Centrum pro zvyšování odolnosti ve zdravotní péči v moderních krizích.
Profesor Siri Wiig bude centrum vést v prvních šesti letech, poté převezme vedení docentka Hilda Bø Lyng. V současnosti Wiig řídí SHARE — Centrum pro kvalitu a bezpečnost ve zdravotnických službách na Fakultě zdravotnických věd.
SHARE je předním norským výzkumným centrem v oblasti kvality a bezpečnosti ve zdravotních službách s více než 70 přidruženými výzkumníky. Centrum je výsledkem spolupráce mezi Univerzitou v Stavangeru (UiS), NTNU Gjøvik a Oslo univerzitní nemocnicí.
„Roky jsme pracovali na vybudování znalostí v našem oboru. Dvakrát jsme již podali žádosti a máme velkou důvěru v to, co děláme,“ říká Wiig, a odkazuje na úspěchy v rámci projektů EU a grantových prostředků.
Z 176 žádostí by mělo být vybráno 11, které získají status SFF a mohou začít od 1. ledna 2028.
„Je to jako losování. Musíte mít vaše lístky ve hře, abyste mohli vyhrát. Je tolik talentovaných lidí a odborných prostředí. Někdy máte smůlu, jindy štěstí a projdete,“ dodává Wiig.
Dále zdůrazňuje, že je důležité se zúčastnit.
„Chceme vybudovat nejlepší výzkumné prostředí v našem oboru a účast v konkurenci nás posouvá, zlepšuje a motivuje,“ říká Wiig. „Navíc cítíme, že administrativa univerzity nás opravdu podporuje.“
Wiig připomíná, že zdravotní služby čelí specifickým výzvám, a s centrem doufají, že přispějí k těmto vznikajícím výzvám.
„Ve zdravotní péči nemáte žádné tlačítko pro zastavení, jaké máte například na ropné plošině. Zdravotní systém tak čelí specifickým výzvám a v této oblasti máme co nabídnout,“ dodává Siri Wiig.
Žadatelé z univerzit a vysokých škol
Celkem 23 výzkumných institucí podpírá 176 žádostí. Celkem bylo požádáno o 27,5 miliardy korun, přičemž téměř všechny žádosti míří na maximální možné financování. Rámec financování od Výzkumného úřadu činí 80 až 160 milionů korun na období deseti let.
V oblasti vysokého školství převažují mezi žadateli univerzity a vysoké školy. Pět žádostí pochází od zdravotnických zařízení, 12 od výzkumných institucí a 159 od institucí vysokého školství, podle zprávy Výzkumného úřadu.
Nejvíce žádostí podal Univerzita v Oslu, která jich odeslala 55. Následně Univerzita v Bergenu přihlásila 34, NTNU 33, Univerzita v Tromsø 14, NMBU osm a Univerzita v Agder a Univerzita v Stavangeru po čtyřech žádostech každá.
Ostatní organizace podaly jednu až tři žádosti.
Genderová vyváženost
Všechny velké žadatelské organizace splňují požadavek na 40 procent žádostí vedených ženami s dobrým náskokem. Dochází k mírnému poklesu v počtu žádostí vedených ženami ve srovnání s předchozím kolem, kde podíl činil 68 procent, a v této výzvě klesl na 64 procent.
Podíl žádostí s pouze ženskými vedoucími je 22 procent.
V rámci zpracování žádostí pro SFF používá Výzkumný úřad umírněnou genderovou kvótu, kdy za jinak rovnocenných podmínek dává přednost žádostem vedeným ženami před žádostmi vedenými muži, jak uvádí Výzkumný úřad ve své tiskové zprávě.
