Možná si myslíte, že keltský podzim byl plný tajemných rituálů, záhadných magie a předávání budoucnosti u ohně. Pravda je ale mnohem zajímavější a zároveň prostší, než si často představujeme. Podzimní svátky Keltů, které přežívají v tradicích i dnešního Česka, odhalují hodně nejen o dávné kultuře, ale hlavně o tom, jak vnímáme konec léta – s hlavou ve hvězdách, ale nohama pevně na poli.
Zapomeňte na čarodějnice: Podzim v keltském kalendáři
Většina z nás zná keltské svátky hlavně díky mystickému Samhainu – předchůdci dnešního Halloweenu. Jenže pro tehdejší lidi šlo víc než o tajemné večery. Samhain (slaví se mezi 31. říjnem a 1. listopadem) znamenal podle Keltů začátek nového roku. Především to však byl čas sklizně, uzavírání kruhu života a poděkování za plody země.
- Oheň: Rozdělávaly se velké ohně, které symbolizovaly ochranu před zlými duchy a přirozené zakončení sezóny.
- Masky a převleky: Ty měly zmást duchy, ale mnohdy šlo prostě o zpestření už tak drsného podzimu.
- Hostiny: Žádné hladomory – naopak, společné hodování jako pojistka proti zimnímu strádání.
Mýty, které přetrvaly: Co si dnes představujeme špatně?
Snad každý alespoň jednou slyšel, že během Samhainu se „tenká hranice mezi světem živých a mrtvých“. Ano, Keltové věřili v cyklus života, smrti a znovuzrození. Ale nečekejte potoky krve, magii na každém kroku a všudypřítomné věštce. Ve skutečnosti šlo hlavně o rodinu, komunitu a zajištění klidné zimy.
Pokud bych měl něco vypíchnout z vlastních zkušeností s (novodobými) keltskými oslavami v Česku, nejvíce mě vždy překvapilo, jak málo místa v nich zbyde pro nadpřirozeno. Lidé si předávají jablka a zapalují svíčky, ale mnohem víc než strašení duchů je cítit vděčnost za společný stůl, úroda i život vůbec.
Jak podzimní keltské rituály inspirují dnešní Česko?
Možná vás překvapí, že kořeny některých našich dušičkových zvyků opravdu sahají až ke Keltům. Zapalování svíček, výzdoba domova plodinami, společné hodování i úcta ke svým předkům – to všechno má v keltských svátcích pevné místo. Je až fascinující, kolik těch tradic přežilo nejen christianizaci, ale i nástup moderních časů.
- Sdílení jídla: Většina keltských svátků byla hlavně otázkou společného stolu a jídla s těmi, kteří zůstali i těmi, kteří odešli.
- Oheň a světlo: Symboly ochrany, pomoci a naděje pro následující měsíce.
- Sklizeň: Poděkování za to, co přinesl celý rok, a uzavření cyklu – nic mystického, spíš praktického.
Chcete zkusit keltský podzim? Tady je jednoduchý návod
Pokud hledáte způsob, jak dát podzimu letos hlubší smysl, zkuste se inspirovat. Nemusíte si oblékout plášť a běhat po lese se svíčkou v ruce. Udělejte tři jednoduché věci:
- Připravte společné jídlo a pozvěte rodinu nebo sousedy.
- Zapalte svíčku na památku těch, kteří tu už nejsou.
- Poděkujte (třeba jen v duchu) za malá vítězství letošního roku.
Po letech procházení podzimními slavnostmi mi došlo, že největší magie je v tom, když se na chvíli zastavíte, nadechnete a připomenete si: i po skončení sklizně má život smysl.
Podělte se o své podzimní rituály
Zapojte se do diskuze – kterým podzimním zvykům dáváte přednost? Držíte si doma něco z keltských tradic, nebo jsou pro vás podzim hlavně dýně a svíčky? Napište do komentářů a inspirujte ostatní!
