Emise skleníkových plynů z fosilních paliv nadále rostou, avšak tento růst je pomalejší než v minulosti. Klimatoložka Corinne Le Quéréová tvrdí, že jedním z důvodů je stabilizace emisí v Číně. Pro zajištění ochrany klimatu je však nezbytné nejen zastavit růst emisí, ale také započít s jejich rychlým snižováním.
Emise skleníkových plynů z fosilních paliv dosáhly v uplynulém roce historického maxima. Nicméně křivka emisí již neroste tak prudce jako dříve. Podle Le Quéréové lze tento trend přičíst především dvěma faktorům: dlouhodobému trendu v Číně, kde emise stagnují díky rozvoji solární a větrné energie, a také přechodu na elektromobilitu. Druhým faktorem je dočasné zpomalení růstu emisí v Indii, které je důsledkem mírné zimy, kdy nebylo třeba tolik klimatizovat, což vedlo ke snížení poptávky po energii včetně fosilních paliv.
Mezi hlavními příčinami letošního rekordního nárůstu emisí, podle dat z Global Carbon Project, kde Le Quéréová působí, patří především bohaté evropské země a Spojené státy. V následujícím rozhovoru s kanadskou vědkyní si přiblížíme současný stav globálního klimatu.
Jaký je nyní stav globálního klimatu?
Situace je alarmující a neustále se zhoršuje. Základním údajem je stoupající emise oxidu uhličitého z fosilních paliv, které přispívají k oteplování planety a současně urychlují změny klimatu. Nicméně rychlost růstu emisí se zmírnila. Od konce pandemie covidu-19 sledujeme nárůst o přibližně jedno procento ročně, což téměř narovnalo emisi křivku. V předchozích dekádách, před Pařížskou dohodou v roce 2015, byly však emise v neustálém vzestupu.
Proč nyní tempo růstu zpomalilo?
V minulém roce stagnovaly emise zejména v Číně a Indii, což představuje důležitou změnu. U Indie jde o krátkodobý efekt vyvolaný mírným počasím, zatímco u Číny se jedná o dlouhodobý trend: emise v Číně stagnují navzdory rostoucí ekonomice. Čínská vláda totiž investuje do rozvoje a výroby zelených technologií, jako jsou solární panely, baterie a elektrická vozidla. I když Čína zůstává zodpovědná za přibližně třetinu ročních emisí z fosilních paliv, bez její transformace na zelené technologie bychom nemohli dosáhnout významných pokroků.
Je však potřeba být opatrný. Aktuální situace znamená pouze stagnaci emisí, nikoliv jejich pokles. Čína stále čelí problémům se znečištěním ovzduší způsobeným spalováním uhlí, což má přímé dopady na zdraví a životní úroveň obyvatel. Tlak na snížení emisí je pak jakýmsi vedlejším efektem snahy o snížení spotřeby uhlí.
Proč došlo k rekordnímu nárůstu emisí?
Rekordní nárůst emisí je přičítán především Spojeným státům a částečně i bohatým evropským zemím. V minulém roce nastalo v Evropě, USA a Kanadě chladnější počasí, což v kombinaci s poklesem cen fosilního plynu vedlo k větší poptávce po této levné energii. Americké těžařské společnosti realizují dodávky levného plynu, což zvyšuje emise.
Jaké jsou výhledy do budoucna?
V bohatých zemích probíhá mírné snižování emisí, nicméně rok 2025 se zdá být výjimkou. Ačkoli panuje lehký optimismus, trvající nízké ceny fosilních paliv mohou v kombinaci s chladným počasím zvrátit tento trend. Fosilní plyn představuje větší riziko než uhlí a částečně i olej, protože je velmi rozšířený a jeho technologie jsou pokročilé.
V rámci debat o energetické bezpečnosti je důležité zahrnout i téma jaderné energie. Pokud by došlo k raketovému útoku, mohlo by to mít devastující následky na energetickou síť a kapacity. Současná síť s miliony solárních panelů a větrných turbín je mnohem odolnější vůči takovým hrozbám než tradiční fosilní zdroje.
Cílem je dosáhnout situace, kdy využijeme fosilní paliva pouze do té míry, kterou planetární systém dokáže zvládnout. Podle Le Quéréové to ale vyžaduje značné úsilí a spolupráci států po celém světě, které se zavázaly snižovat emise.
Jak reagovat na námitky o neefektivnosti snižování emisí v menších zemích?
Přechod na zelené technologie neznamená konec průmyslu. Každá země může přispět k globálnímu úsilí o snížení emisí tím, že se zapojí do výroby a vývoje zelených technologií. I pokud je podíl emisí menší, neúčastní se země investic do zelené infrastruktury a tím riskují, že zůstanou pozadu.
Vlády Kolumbie a Nizozemska plánují summit, který by měl přinést nové kroky v klimatické politice. Hlavním úkolem je udržet stávající směr a zvýšit úsilí o spravedlivé ukončení používání fosilních paliv.
Historie Velké Británie ukazuje, že plánování postupného ukončení těžby uhlí přineslo pozitivní výsledky. Klíčové je, aby vlády plánovaly transformaci krok za krokem a zajistily, že bude výhodná pro všechny obyvatele.
Přehodnocení postojů k snižování emisí a přípravě na změny klimatu může pomoci vytvořit příznivější podmínky pro život na planetě.
