V pátek 9. ledna startuje osmý ročník Ptačí hodinky, projektu zaměřeného na občanskou vědu, který pomáhá mapovat výskyt ptáků. Tento projekt organizuje Česká společnost ornitologická.
Každý se může zúčastnit, stačí během prodlouženého víkendu věnovat hodinu sledování okolí a zaznamenat všechny pozorované druhy. Účastníci každoročně hlásí i raritní druhy, jako jsou papoušci nebo vzácní zatoulanci ze severu. V loňském roce se v Moravskoslezském kraji objevily i druhy, které by měly zimovat v teplejších oblastech.
Nejčastěji pozorované druhy
Mezi nejčastěji sledované ptáky patří sýkory, kosi, kachny, holubi a vrabci. Není nutné sčítání provádět pouze u krmítek, ale je možné pozorovat ptáky také v přírodě. Každý rok se objevují různé zajímavosti a rarity, jako jsou andulky a další papoušci, kteří někomu uletěli. „Díky odeslaným záznamům víme, které druhy ve větších počtech přiletěly zimovat do České republiky. Výkyvy jsou značné. V roce 2025 lidé pozorovali více než osm tisíc pěnkav jikavců, avšak o rok dříve to nebyla ani čtvrtina. Naopak počty brkoslavů severních vykazovaly pokles – loni jich bylo zaznamenáno pouze 85, zatímco předloni více než 700,“ říká Dita Hořáková z České společnosti ornitologické. Tyto informace přispívají k lepšímu pochopení návyků ptáků a tím pádem i k efektivnější ochraně těchto živočichů.
Vliv klimatu na ptactvo
Změna klimatu má vliv také na chování ptáků. „Díky Ptačí hodince víme, že dříve striktně tažné druhy mohou nyní trávit zimu v České republice. Účastníci z Moravskoslezského kraje během loňské Ptačí hodinky pozorovali špačky a dokonce sedm rehků domácích. Stále teplejší zimy vedou ptáky k úvaze, zda riskovat dlouhou a nebezpečnou cestu za teplem, nebo se spolehnout na krmení a případné hledání potravy pod sněhem. Pokud se rozhodnou zůstat, mají na jaře přednostní možnost vybrat si nejlepší místa pro hnízdění, než se ostatní ptáci vrátí ze jihu. Když ovšem zima přichází s mrazy a sněhem, mohou takoví odvážlivci čelit vážným rizikům,“ dodává Hořáková.
Ovlivňování ptačí populace
Rozmanitost ptačích druhů v blízkém okolí může být ovlivněna také lidmi. Čím pestřejší potravu lidé sypou do krmítek a kolem nich, tím více ptáků se objevuje. Například lůj přitahuje brhlíky, mlynaříky a strakapoudy, zatímco obilí láká hýly, pěnkavy a vrabce. Sýkorky nedokážou odolat ořechům. Neloupaná černá slunečnicová semínka jsou také sázkou na jistotu.
Daleko efektivnější než krmení však může být zachování přírodních koutů, keřů a hustých stromů. Ptáci se lépe rozmnožují tam, kde mohou na jaře vybudovat hnízda a nacházet hmyz pro svá mláďata. Tyto potravy totiž na přehledně udržovaných trávnících nenajdou. Přírodně vedené pozemky, které nabídnou místa pro hnízdění, bezpečné úkryty a dostatek přirozené potravy, se mohou stát vítanou oázou.
Plán sčítání ptáků
Sčítání ptáků probíhá každý rok na začátku ledna. „Tento rok se akce koná od 9. do 11. ledna, účastníci mohou své pozorování odesílat až do následující neděle. Snažili jsme se učinit účast pro lidi co nejjednodušší. Stačí navštívit web a po zahájení sčítání spustit online formulář. Ten automaticky odpočítává potřebných 60 minut. Důležité je stát na jednom místě a zapsat u každého druhu nejvyšší počet, který byl pozorován v jeden okamžik,“ zdůrazňuje Hořáková.
