Od mládí měl Mariano Sigman přirozenou zvědavost pro experimentování a myšlení. Jeho zájmy zahrnují neurovědu, hudbu, malbu, umění a šachy. Sigman napsal několik knih, které se snaží vysvětlit současnou dobu, charakterizovanou algoritmy, kódy a generativní umělou inteligencí. Tyto koncepty zkoumá podle toho, co považuje za „contorno de lo humano“ (hraniční aspekty lidské existence). Jak říká: „Někteří neurovědci se zaměřují na biologické aspekty mozku, jeho neurony a synapse. Mě však víc zajímají emoce, jako je smutek, paměť, vzpomínky a motivace – ta síla, která nás žene ke všemu, co děláme,“ sděluje při rozhovoru v prostorách hotelu Westin, kde nedávno vystoupil na konferenci o AI pořádané Credicorp.
Fascinace a strach z umělé inteligence
V diskusi o umělé inteligenci Sigman poznamenává, že přítomnost nových technologií vyvolává jak fascinaci, tak i obavy. Připomíná, jak jeho prababička byla v šoku, když viděla Apollo přistát na Měsíci: „Až sem to dokážu pochopit, ale toto mi připadá neuchopitelné.“ Toto srovnání ilustruje, jak umělá inteligence vyvolává podobné reakce. Na začátku je překvapení a nedůvěra – jak je možné, že stroj může mít smysl pro humor, psát či vytvářet hudbu? Takové otázky vyvolávají celou škálu lidských emocí, včetně strachu a adorace. Sigman kritizuje populární články, které tvrdí, že AI určuje „deset nejlepších filmů historie“, což redukuje subjektivitu na mechaniku a iluzorní autoritu.
Hranice lidského myšlení
Ve své knize „Artificial“ se Sigman snaží definovat, co znamená pochopení lidských hranic. Upozorňuje, že mnoho prvních vědců zkoumá umělou inteligenci s perspektivou psychologů a neurobiologů a klade si otázku: „Můžeme napodobit lidské myšlení?“ Původní otázky byly filozofické, ale jak probíhaly praktické objevy, začali se ptát: „Mohu napsat program, který toho dosáhne?“ Dnes se AI stává běžnou součástí inženýrství, ekonomiky a korporátní sféry. Objevují se nové otázky, jako například: Jak umělá inteligence změní naše vlastní myšlení? Jak jej ovlivní nebo zhorší?
Jak technologie mění naši schopnost soustředění
Při zhodnocení dopadu sociálních sítí na naši psychiku Sigman zdůrazňuje, že to není poprvé, co se lidé potýkají s novými médii. Již před více než dvěma tisíci lety si Sókratés stěžoval na psaný text, který považoval za náhradu paměti. Mnoho lidí dnes tvrdí: „Film byl fantastický, ale já si ho nepamatuji, musím to hledat.“ Naše schopnost pamatovat si a orientovat se je ohrožena, zejména když lidé už neumějí navigovat bez GPS, i když dříve přecházeli Atlantik podle hvězd. Sigman poznamenává, že studie ukazují na klesající schopnost soustředění, která je pro lidské myšlení zásadní, protože ovlivňuje naše rozhodování.
Pokles schopnosti soustředění a šachy
Dnes je odhadováno, že průměrná doba pozornosti klesla na 47 sekund. Je však těžké to přesně měřit, ale jasně ukazují studie, že tento pokles se dotýká i generativních inteligencí. Sigman dále ukazuje na šachy jako zajímavý příklad. Již dlouho umělé inteligence hrají lépe než člověk a to nezničilo hru – naopak ji vylepšilo. Šachy ukazují, jak je důležité pěstovat lidství v myšlení, které bychom si neměli nechat vzít. V Peru při tom máme jednoho z nejlegendárnějších šachistů posledních 50 let, Julia Grandu, jehož jméno zůstává většině lidí neznámé, ačkoliv by měl být oslavován jako hrdina myšlení.
Dopad čtení na osobnost
Sigman dále diskutuje o tom, jak se čtení udržuje jako důležitý nástroj pro rozvoj osobnosti. Čtení vyžaduje úsilí a schopnost soustředit se po delší dobu. Dnes mnoho lidí sleduje televizi a přitom brouzdá na telefonu, což ukazuje na nedostatek soustředění. Různé závislosti vedou k tomu, že stejný stimul se stává nedostatečným pro vyvolání stejné reakce. Sociální sítě tomu napomáhají – lidé stráví hodiny scrollingem a pak se ptají, co vlastně dělali. Naproti tomu čtení knihy pomáhá udržovat volní kontrolu, což je klíčový prvek toho, co definuje naši identitu.
Nejistota a kritické myšlení
Když se ho zeptali na rizika umělé inteligence a fake news během volebního období, Sigman poznamenal, že ochrana důvěry a kredibility je nyní klíčová. Každý jednotlivý člověk musí prokázat kritické myšlení a zdravý skepticismus. Když dříve platilo „viděl jsem to na vlastní oči“, dnes je třeba přistupovat k informacím s větší opatrností. To neznamená trvalou pochybnost, ale spíše důkladné uvažování před odpovědí.
Význam rozvažování v dnešní době
Na otázku, jak zvládnout tlak na okamžité odpovědi, Sigman odpovídá, že je klíčové říkat: „Omlouvám se, potřebuji na to přemýšlet.“ To „potřebuji na to přemýšlet“ je cenný přístup, který bychom měli všichni mít.
Sigmanova návštěva v Limě byla součástí akce LINK 2025, výročního plánovacího setkání společnosti Credicorp, která spojila více než 2000 vedoucích pracovníků této korporace.
