Archeologové možná objevili dosud nejranější důkaz úmyslného zapálení ohně. Na nalezišti East Farm v Anglii se při nedávných vykopávkách objevily zčervenalé slínkové vrstvy, ohněm deformované kamenné sekery a fragmenty minerálu – pyritu železa – který mohl sloužit jako zdrojiskra pro zapálení ohně. Tyto nálezy naznačují, že raná skupina neandertálců zde před přibližně 400 000 lety opakovaně zakládala oheň na ohništi.
„Během více než 36 let terénní práce a geologických výzkumů v této oblasti jsme nikdy předtím nenarazili na pyrit,“ říká Nick Ashton, archeolog v Britském muzeu a hlavní autor studie zveřejněné v odborném časopise Nature. „Nyní se poprvé objevuje společně s ohněm rozpraskanými sekerami a spálenými sedimenty.“
Je obtížné dokázat, zda raní lidé oheň zakládali úmyslně, protože přírodní požáry zanechávají podobné stopy jako ty, které vznikly lidským zásahem. Pokud se však nové nálezy potvrdí, posunulo by to počátek ovládání ohně o více než 350 000 let zpět – a naznačilo by to, že neandertálci vyvinuli kontrolu nad ohněm nezávisle na raných moderních lidech.
Nálezy na „Kočičím zlatě“
Naleziště East Farm se nachází asi 110 kilometrů severovýchodně od Londýna, blízko vesnice Barnham. Bylo objeveno již před více než stoletím. Rané vykopávky přinesly na světlo kamenné nástroje z paleolitu, staré více než 400 000 let. V té době v regionu žily skupiny lovců a sběračů raných lidských forem, pravděpodobně Homo heidelbergensis. Spojené království tehdy ještě bylo spojeno s evropským pevninským masivem skrze dnešní Doggerland. Ashton se domnívá, že East Farm bylo sezónně využívané tábořiště.
Další prehistorická naleziště v okolí ukazují stopy po ohni, ale dosud nebylo jasné, zda tyto ohně byly zakládány úmyslně nebo byly odvozeny z lesních požárů. Důkazy o tom, že raní hominidé využívali oheň z přírodních požárů, sahají až přes milion let zpět k Homo erectus. Nicméně East Farm dodává poprvé fragmenty pyritu, které působí jako součást soupravy pro zapalování ohně. Navíc jednotlivé ostatky lebek z jiných nalezišť naznačují, že v regionu žili již raní neandertálci – i když nelze vyloučit, že pyrit patřil Homo heidelbergensis.
Pyrit železa – kvůli svému zlatavému lesku známý jako „kočičí zlato“ – se skládá z železníku a síry. Když je mlácen s křemenem, vznikají jiskry, které mohou zapálit speciální třísky, jako jsou dřevěné štěpky nebo sušené houby.
Podle Andrewa Sorensena, specialisty na oheň z univerzity v Leidenu a spoluautora studie, se minerál může také přirozeně vytvářet v půdě. Avšak na East Farm obvykle vzniká stovky metrů hluboko – zatímco nalezené fragmenty ležely jen několik metrů pod povrchem. „Vzhledem k tomu, že v této oblasti neexistují žádné pyritové nálezy, je pravděpodobné, že je do ní přinesli hominidé,“ říká.
Důkazy podporující nález
Další analýzy potvrzují tento nález: geomagnetické změny ve snech na ohništi naznačují opakované požáry; infračervená spektroskopie indikovala teploty přes 700 stupňů Celsia; a byly nalezeny stopy polycyklických aromatických uhlovodíků, které typicky vznikají při spalování dřeva. „Vše nasvědčuje tomu, že se nejednalo o přírodní požár,“ říká Ashton.
Podle Ségolène Vandevelde z Univerzity u Québeku v Chicoutimi, která se na studii nepodílela, ale napsala analýzu pro Nature, jsou nálezy konzistentní. „Síla tohoto výzkumu spočívá v propojení různých odborností a metod,“ říká. „Pokud je tato schopnost tak stará, můžeme předpokládat, že ovládání ohně a jeho pravidelná využití sahají ještě dále do minulosti.“
Historie ohně
Dlouho se předpokládalo, že naši předci využívali plameny z přírodních požárů, než se později Homo sapiens naučil sám oheň vyvolat. Kontrola nad ohněm byla však bodovým zvratem v historii lidstva. Ovlivnila stravování, ochranu, sociální interakci – a umožnila pozdější vývoj jako zemědělství a zpracování kovů, vysvětluje Rob Davis z Britského muzea, první autor studie.
Oheň poskytoval světlo a teplo, chránil před predátory, činil jídlo stravitelnějším a umožnil raným lidem přežívat v chladnějších regionech. Také našel své místo v mnoha vírách.
Dosavadní důkazy o výrobě ohně pocházely také z nalezišť neandertálců, včetně jednoho ze Francie starého přibližně 50 000 let – avšak z období, kdy již Homo sapiens žil v Evropě. Bylo tedy dlouho předpokládáno, že neandertálci techniku převzali od moderních lidí. East Farm však naznačuje, že neandertálci již uměli zakládat oheň před tím, než se náš druh objevil v Africe přibližně před 300 000 lety.
Omezená skeptičnost
Aby mohl neandertálec mít své místo v historii této inovace, jsou nutné další důkazy. Wil Roebroeks, archeolog z Leidenské univerzity a expert na prehistorické využití ohně, který se na studii nepodílel, považuje nález za „cenné doplnění“. Nicméně nevěří, že oheň na East Farm byl úmyslně zapálen. „Autoři výzkumu odvedli skvělou práci při analýze dat z Barnhamu, ale dle mého názoru poněkud rozšiřují důkazy,“ říká.
Jiní doufají, že výzkum bude pokračovat. „Rozhodně bych to chtěl zkoumat podrobněji, abych zjistil, zda se to dá nějak potvrdit,“ říká Dennis Sandgathe, archeolog na Simon Fraser University a odborník na tradice použití ohně neandertálci. Skeptický je vůči mnoha raným tvrzením o výrobě ohně, ale novou studii považuje za „velmi přesvědčivou“.
Pokud se však nálezy potvrdí, varuje Sandgathe před předpokladem, že výroba ohně byla v té době již rozšířená: „Současné důkazy naznačují, že tato praxe byla mimořádně vzácná.“
