Ulf Danielsson, který od svých sedmi let věděl, že se chce věnovat astronomii, vyrůstal v Ludvici obklopen přírodou a pod hvězdnou oblohou, která ho inspirovala. „Zaujal mě přírodní vědy ještě předtím, než jsem začal chodit do školy. Když jsem zjistil, že matematika je jazyk, který mohu použít k pochopení toho, co vidím na obloze, volba byla jasná,“ říká Danielsson.
Dnes je Ulf Danielsson profesorem teoretické fyziky na Uppsalské univerzitě, členem Královské akademie věd, výzkumníkem na Princeton University a CERNu a autorem populárněvědeckých knih. V roce 2017 se stal členem Nobelovy komise pro fyziku, kde působí i jako tajemník. To zahrnuje každoroční výběr laureátů světově prestižní vědecké ceny.
Jak vybrat správného Nobelova laureáta?
Danielsson vysvětluje, že centrem pozornosti jsou objevy. „Snažíme se identifikovat nejdůležitější objevy ve fyzice a pak najít osoby, které za nimi stojí,“ říká. Aby se rozhodlo o ceně, je zapotřebí rozsáhlého předběžného výzkumu, odborných posudků a dlouhých diskuzí. Jednou z jeho povinností je zasílat dotazy odborníkům, kteří mají poskytnout posudky o výzkumných oblastech nebo přínosu dalších vědců.
Při zpracovávání odpovědí se objevují další otázky a dodatečné výzkumy, aby se ověřilo, že objev skutečně představuje průlom. „Za každým Nobelovým oceněním stojí obrovské úsilí, které trvá mnoho let, a když je proces u konce, volba obvykle vypadá jako samozřejmost,“ dodává.
Život v Nobelově komisi
Danielsson popisuje, jaké to je být členem Nobelovy komise. „Je to velmi zábavné. Mnozí si myslí, že jsme skupina vážných vědců, kteří jsou naprosto pohlceni důležitostí rozhodnutí a procházejí spoustou prachových dokumentů. Ve skutečnosti jsme jako parta přátel, kteří se setkávají, mluví a hádají se o tom, co považujeme za nejzajímavější,“ říká.
Nobelova cena za fyziku 2019, kterou získali Michel Mayor a Didier Queloz, byla pro Ulfa Danielssona zvláště radostná, protože ji sám oznámil. Tato cena se týkala objevů exoplanet a teoretických objevů Jamese Peeblese v oblasti fyzikální kosmologie. Tato cena letos inspirovala Astrofield, umělecké osvětlení, na kterém se podílí Rymdstyrelsen během Nobel Week Lights.
Existenciální rozměr objevů
„Cena za exoplanety je zajímavá, protože má existenciální dimenzi. Co to znamená pro naše chápání naší pozice ve vesmíru?“ uvažuje Danielsson. Dnes už je pro něj samozřejmé, že kolem jiných hvězd existují planety, a je pevně přesvědčen, že život existuje i jinde ve vesmíru než na Zemi. „Je to docela jasný závěr, že existuje život na jiných planetách, pokud máme nějaký rozumný naturalistický pohled na svět. Jsme biologické bytosti vyvinuté kolem hvězdy, a existuje neuvěřitelné množství dalších hvězd venku. Pokud jsou podmínky správné, mělo by tedy dojít k vzniku života nebo dokonce civilizací na jiných místech ve vesmíru,“ dodává.
Výzkum temné energie a černých děr
Danielssonova vlastní výzkumná činnost se zaměřuje na dvě hlavní otázky: temnou energii a fyziku černých děr. Začal se strunovou teorií, což je pokus o sjednocení kvantové mechaniky a gravitace do srozumitelné harmonické jednoty. V posledních letech se věnoval dvěma velkým záhadám: odkud přichází temná energie a černé díry.
Spolu se svými kolegy pracují na poněkud odlišných modelech, kterým velmi věří. „Snažíme se najít nějaký druh rohu ve vesmíru, kde je možné prozkoumat extrémní fyziku a překonat to, co už známe. Nemyslím si, že se dá jen tak sedět a přemýšlet, člověk musí hledat stopy v přírodě. Možná poblíž černých děr, možná na místech, kde jsme dosud nehledali,“ uvedl Danielsson.
Jde o dlouhou cestu, poznamenává. „Ty opravdu velké myšlenky mohou trvat staletí, než se prosadí. Je úžasné být součástí práce na pochopení věcí, které jsou za hranicí naší současné znalosti. Může to trvat 100 let nebo 1000 let, ale věřím, že z toho, co zkoumám, získáme praktický užitek někdy v budoucnu,“ doplňuje.
Popularizace vědy
Ulf Danielsson napsal osm populárněvědeckých knih, poslední z nich „Člověk je zázrak“, kterou napsal společně s Björnem Ranelidem. Nápad na knihu vznikl poté, co se dostali na různé strany v debatě, avšak nakonec se smířili. „Rozhodli jsme se místo toho napsat společně. To, co máme společného, je úžas nad existencí,“ říká.
Pro Danielssona není populárněvědecké psaní jen způsobem, jak předávat znalosti. „Když píšu populárněvědecké texty, musím o věcech přemýšlet. Prohlubuje to moje vlastní porozumění a zároveň je zábavné, že to, co píšu, má odezvu u širokého publika,“ dodává.
Existuje také společenská hodnota v psaní o přírodních vědách. „Čím více víme o světě, přírodě a všem kolem nás, tím pravděpodobnější je, že budeme schopni učinit rozumná rozhodnutí o budoucnosti. To je obzvláště důležité v době klimatických změn. A může to také podnítit více lidí, aby se zajímali o přírodní vědy a technologie,“ uzavírá.
Připravte se na setkání
Dne 12. prosince se Ulf Danielsson zúčastní Rymdstyrelsens Rymdsnack s kvízem během Nobel Week Lights ve Stockholmu. Řekne o černých dírách, temné energii, temné hmotě a velkých otázkách o prostoru, čase a o tom, co se vlastně děje na hranici neznámého. Akce proběhne v The Node na Sergels torg od 17:00 do 18:30, moderátorkou bude Arantxa Álvarez.
