Rozhodnutí týkající se umělé inteligence a jaderných zbraní bylo schváleno na Valném shromáždění OSN s výraznou mezinárodní podporou, kterou podnítilo Mexiko. Tento krok reflektuje rostoucí obavy na globální úrovni o využití pokročilé umělé inteligence při správě a potenciálním nasazení jaderných zbraní. Riziko, které může vést k incidentům způsobeným chybami v programování nebo autonomními rozhodnutími bez lidského dohledu, je stále více v centru pozornosti.
Mexická rezoluce získala 118 hlasů pro, 9 proti a 44 zdržení, což ukazuje na široký konsensuální souhlas pro udržení lidských bytostí jako garantů bezpečnosti a kontroly v kritických rozhodnutích týkajících se jaderného arzenálu a rozšiřujících se systémů založených na umělé inteligenci.
Obavy ohledně umělé inteligence a jaderného nebezpečí
Rezoluce zdůrazňuje hrozby spojené s implementací umělé inteligence na jaderných platformách. Mezi riziky uvedenými členskými státy se nacházejí:
- Potenciál pro chyby v programování automatizovaných systémů
- Nehodná detonace v důsledku technických nebo kybernetických selhání
Podle oznámení Ministerstva zahraničních věcí ze 4. prosince je cílem zajistit, že i v rámci modernizace vojenských kapacit zůstane lidský dohled v centru jakýchkoli rozhodnutí v oblasti jaderné bezpečnosti. Samotný text výzvy zdůrazňuje potřebu neustálého zkoumání efektu vojenských technologických inovací, s ohledem na etiku, humanitární vizi a principy mezinárodního práva. Takový postoj umisťuje lidskou důstojnost do centra, zejména pokud jde o rozhodnutí, která by mohla mít katastrofické následky.
Mexiko a tradice jaderného odzbrojení
Postoj Mexika v OSN je v souladu s dlouhodobou diplomatickou historickou linií země směrem k jadernému odzbrojení. Mezi hlavní milníky patří Smlouva z Tlatelolca, podepsaná 14. února 1967 v mexické metropoli. Tato smlouva, která vznikla díky vedení Alfonso Garcíy Roblese—nositele Nobelovy ceny za mír z roku 1982—, vytvořila regionální závazek zakázat vývoj, výrobu, vlastnictví a testování jaderných zbraní v Latinské Americe a Karibiku.
Podle Národního ústavu pro jaderný výzkum deklarovaly signatáři, včetně Mexika, svůj záměr aplikovat jadernou energii výhradně pro mírové a civilní potřeby. Dohoda zabezpečila vznik Organizace pro zákaz jaderných zbraní v Latinské Americe a Karibiku (Opanal) a ochranu originálního dokumentu v Ministerstvu zahraničních věcí. Mezinárodní dopad Smlouvy z Tlatelolca byl natolik významný, že v průběhu času inspirovala i jiné regiony k replicaci tohoto modelu ve svém kontextu.
Tento dokument byl UNESCO uznán jako světové dědictví. V současnosti Mexiko zajišťuje dodržování této smlouvy a vykonává funkci regionálního monitorovacího střediska prostřednictvím Opanal.
Rezoluce OSN a další kroky
Mexická iniciativa na půdě OSN se harmonizuje s trajektorii definovanou Smlouvou z Tlatelolca a diplomatickým aktivismem zaměřeným na dosažení světa bez jaderných zbraní. Kromě rezoluce o umělé inteligenci, země podpořila také další návrhy schválené Valným shromážděním, mezi nimiž figurují:
- Smlouva o zákazu jaderných zbraní (TPAN)
- Humanitární dopady jaderných zbraní
- Etické imperativy pro svět bez jaderných zbraní
Mexiko ve svém prohlášení před OSN poukázalo na existenci více než 12 tisíc jaderných zbraní, varující před katastrofálním humanitárním dopadem, který by jejich použití přineslo.
