V roce 2014, čtyři roky před svou smrtí, Stephen Hawking uvedl v rozhovoru pro BBC, že „vývoj umělé inteligence by mohl znamenat konec lidského druhu.“ Jeho obavy se netýkaly robotů zabijáků nebo počítačů s vlastním životem, nýbrž nerovnováhy moci, kterou by mohla vytvořit inteligence, jež by se vyvíjela příliš rychle. Tato evoluce by probíhala tak rychle, že by lidstvo nebylo schopno držet krok.
Hawking také uvedl, že situace by se zhoršila, pokud by se umělá inteligence stala schopnou se přetvářet a zdokonalovat. Zatímco se lidé vyvíjejí postupně, stroj, který by se mohl neustále zlepšovat, by mohl rychle předčit lidské schopnosti.
Fyzik rovněž varoval před sociálními a ekonomickými dopady umělé inteligence. Podle Hawkinga by masová automatizace mohla zrušit miliony pracovních míst a soustředit moc v rukou těch, kteří ovládají tyto systémy, což by vedlo k hlubokým sociálním nerovnostem.
Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) je přibližně 25 % pracovních míst na celém světě potenciálně vystaveno generativní umělé inteligenci, vyplývá z průzkumu provedeného v roce 2025.
V rámci této skupiny by 3,3 % globálních zaměstnání spadalo do kategorie Gradiente 4, což znamená, že téměř všechny úkoly mají vysoké riziko automatizace.
Další studie, kterou provedl Massachusettský technologický institut (MIT) v listopadu 2025, ukazuje, že současné systémy umělé inteligence již dokážou vykonávat úkoly, které odpovídají 11,7 % trhu práce ve Spojených státech.
„Úspěch v oblasti vytvoření umělé inteligence bude nejvýznamnějším událostí v historii civilizace, nebo tím posledním, pokud se nenaučíme vyhýbat se rizikům,“ varoval Hawking. V roce 2025 pokroky v oblasti umělé inteligence potvrdily, že fyzikovo varování může být znepokojivě pravdivé.
