V noci na pátek se nad Německem objeví poslední úplněk roku, který navíc představuje tzv. superměsíc. O úplňku se traduje mnoho mýtů. Zatímco v literatuře a filmech převládá téma proměny ve vlkodlaka pod září úplňku, někteří lidé jsou přesvědčeni, že v těchto nocích spí hůře. Následuje přehled zajímavostí a mýtů spojených s úplňkem.
Co dělá superměsíc superměsícem
Superměsíc se na obloze zobrazuje větší než ostatní měsíce – tento jev je způsoben jeho vzdáleností od Země. Nejbližší bod k Zemi nastává tento čtvrtek, kdy bude vzdálenost činí 356.965 kilometrů, jak vysvětluje Carolin Liefke, zástupkyně vedoucí Astronomického domu v Heidelbergu. V jiných obdobích může být Měsíc od Země vzdálen více než 400.000 kilometrů. Rozdíl velikosti však nemusí být pro lidi vždy snadno rozpoznatelný. Superměsíc vzniká, když se Měsíc během své eliptické dráhy blíží k Zemi a zároveň nastává úplněk.
„Při příštím úplňku, který bude hned po přelomu roku, bude Měsíc opět znatelně dál,“ říká Liefke. Za přibližně půl roku nastane opačný fenomén a Měsíc bude v době úplňku relativně malý. Další superměsíc se uskuteční na Štědrý den, kdy bude nejbližším bodem k Zemi 24. prosince 2026 v 9:31 ráno.
Poslední měsíc roku: „Cold Moon“ nebo „Julmond“
Při zmínce o úplňku se také objevují názvy jako „jahodový měsíc“ nebo „bobří měsíc“. Tyto názvy pocházejí ze severoamerického prostoru, jak vysvětluje Liefke. „Skutečně mají původ v jazycích původních obyvatel.“ Poslední měsíc roku je také nazýván „Cold Moon“, tedy „studený měsíc“. Z tradiční německé terminologie se také používá název „Julmond“, který se vztahuje k zimní slunovratu 21. prosince.
Spí se při úplňku hůře?
Nejrozšířenějším mýtem o úplňku je tvrzení, že v tuto noc spíme hůře. Existují nějaké důkazy pro toto tvrzení? „Vědecké důkazy jsou smíšené,“ říká Manuel Spitschan z Max-Planckova institutu pro biologickou kybernetiku a profesor na Technické univerzitě v Mnichově. Tento chronobiolog zkoumá vliv světla na fyziologii a chování lidí, včetně tématu spánku.
„Některé studie naznačují, že lidé usínají během nocí s úplňkem o něco později nebo mají méně hlubokého spánku.“ Tyto efekty jsou však malé a v různých studiích nejsou konzistentní, navíc se často nedají reprodukovat. Část těchto nálezů může být také výsledkem tzv. „File Drawer“ efektu: pozitivní výsledky jsou více publikovány než negativní, což zkresluje literaturu.
„Náš spánek reaguje velmi citlivě na širokou škálu biologických, behaviourálních a environmentálních vlivů, přičemž mnohé z nich jsou mnohem silnější než vliv Měsíce,“ vysvětluje. Nejpodstatnějším faktorem je světlo: jasné denní světlo stabilizuje vnitřní hodiny a podporuje dobrý spánek. Noční nebo večerní světlo, například z lamp, obrazovek nebo pouličního osvětlení, však může zpožďovat dobu usínání. Dále stres, sport, teplota v ložnici, hluk nebo pohodlí postele také ovlivňují kvalitu našeho spánku.
„Celkově se spánek vytváří jako kombinace mnoha faktorů, z nichž světlo, struktura dne, psychický stav a prostředí patří mezi nejsilnější – daleko silnější než Měsíc,“ dodává Spitschan.
Vliv na psychiku?
Z pohledu současné vědy neexistují přesvědčivé důkazy, že by úplněk měl přímý biologický vliv na lidskou psychiku, říká Spitschan. Světlo Měsíce je totiž velmi slabé. „Světlo úplňku obvykle dosahuje jen 0.1 až 0.3 Lux.“ To je podstatně slabší než umělé světlo večer, které se pohybuje mezi 10 a 100 Lux. Pro neurovědecké procesy nebo vnitřní hodiny je tedy většinou příliš slabé, aby mělo nějaký významný účinek.
Kromě toho studie neprokázaly konzistentní efekty. „Velké epidemiologické a klinické analýzy nevykazují robustní souvislosti mezi fázemi Měsíce a poruchami nálady, hospitalizacemi v klinikách, psychiatrickými symptomy či suicidálními událostmi.“
Měsíci se také připisuje vliv v jiných oblastech, například v souvislosti s porody. O tom odborník říká: „Kauzální vliv na začátek porodů není v moderních datech prokázán.“
Proč je Měsíci přisuzován takový vliv?
Již tisíce let je Měsíc silně viditelným a pravidelným nebeským jevem, jak vysvětluje Spitschan. „Ozve se ke cyklům zhruba měsíc, což historicky korespondovalo s biologickými rytmy, jako je ženský cyklus.“ Dále je Měsíc, zejména při úplňku, nápadný – „a náš mozek je velmi dobrý v rozpoznávání vzorců“. I tam, kde statisticky vzato neexistují stabilní souvislosti.
Pokud někdo náhodou usnul hůře v noci s úplňkem, pak si to častěji spojuje právě s fázemi Měsíce než v jiných nocích. „Vědecky tomu říkáme paměťový a selekční bias.“
