Národní herbář Mexika (MEXU), jenž uchovává 1,6 milionu vzorků rostlin, má strategickou úlohu v současném výzkumu na téma biodiverzity a změny klimatu. Tato fakta uvedl botanický expert Esteban Manuel Martínez Salas.
„Je to základní referenční bod pro jakýkoli výzkum. Pokaždé, při zkoumání druhu, rostlinné komunity nebo čehokoli jiného, musíte znát identitu organismů, které ji tvoří. A to vše je uloženo v Národním herbáři. Je to primární zdroj informací,“ zdůraznil.
Martínez Salas také uvedl, že „v oblasti výzkumu biodiverzity, změny klimatu, chemie, nebo při zkoumání jedovatých rostlin, je vždy nezbytné začít otázkou ‘co to je?’, ‘s čím budeme pracovat?’. Identita druhů, a to všechno máme tady,“ dodal v rozhovoru pro La Jornada.
Odkazujíc na historický kontext, Martínez Salas připomněl, že před 50 lety „každý, kdo chtěl studovat mexické rostliny, musel cestovat do Národního muzea přírodní historie v USA, jelikož měli ve své sbírce půl milionu rostlin, zatímco my jsme měli pouhých 150 tisíc“.
Dnes je MEXU největším herbářem v Latinské Americe. Převyšuje herbář v Córdoba v Argentině, který obsahuje milion vzorků, a herbář v São Paulu v Brazílii, který má 800 tisíc exemplářů. V posledních pěti desetiletích se navíc stal jedním z nejrychleji rostoucích herbářů na světě.
Uznávané projekty a iniciativy
Mezi nejvýznamnější projekty, které byly realizovány pod záštitou herbáře, patří botanické expedice podpořené Interamerickým rozvojovým bankou v 80. letech. „V roce 1985 jsme byli nejaktivnějším herbářem na světě, dokonce i nad herbářem v Missouri, s více než 100 tisíci sběrovými čísly,“ uvedl.
Dalším významným projektem byla Flora Mesoamericana, mezinárodní snaha o zdokumentování flóry z Isthmusu Tehuantepec do Panamy, za účasti Botanické zahrady v Missouri a Národního muzea přírodní historie v Londýně.
„Z tohoto úsilí vznikla kniha napsaná ve španělštině, zatímco většina literatury, kterou máme, je v angličtině,“ podotkl.
Martínez Salas také zdůraznil sestavení svazku o kapradinách Mexika, který zahrnuje více než 1130 druhů. „Brazílie, která je téměř kontinentem, má 1250 záznamů,“ dodal.
Primární referenční zdroj pro ekologický výzkum
V současnosti je MEXU primárním referenčním bodem pro vývoj výzkumů v oblastech ekologie, fitogeografie (zkoumá geografické rozložení druhů), etnobotaniky (vztah mezi člověkem a rostlinami), paleobotaniky (fosilní pozůstatky vegetace) a ochrany přírody.
Jeho účast byla klíčová při integraci Systému chráněných přírodních oblastí v Mexiku. „Navštívil jsem a klasifikoval vegetaci ve všech 42 oblastech, které byly vyhlášeny během posledních čtyř let. Vypracovali jsme listy vegetace pro každou oblast podél celého pacifického pobřeží Mexika,“ objasnil.
Také pomohli identifikovat více než 1300 druhů rostlin v rezervaci biosféry Mariposa Monarca, kde předtím bylo známo pouze 300 až 400 druhů. Kromě toho školí personál Národního institutu pro statistiku a geografii, jenž vytváří mapy využití půdy a vegetace v zemi.
Nové iniciativy a důležitost ochrany
Aktuálním projektem je sekvenování většiny stromů v Mexiku. „Díky všem pracím, které jsme udělali (sběry jsou relativně nedávné, z posledních 50 let) lze vzorky použít na genetické sekvenování. To umožňuje studovat evoluci flóry v naší zemi, aniž bychom se spoléhali na zahraniční instituce. Odebíráme vzorky přímo z herbáře a sekvenujeme je tady,“ vysvětlil.
V kontextu, kde je změna využití půdy – způsobené zemědělstvím a chovem hospodářských zvířat – v ohrožení endemicitu a vzácné rostliny Mexika, Martínez Salas zdůraznil, že práce herbáře je zásadní.
„Taxonomická práce určuje, zda je něco endemické, něco velmi důležitého, něco jedinečného. To je výchozí bod pro jakoukoli aplikaci a činnost ochrany,“ dodal.
Botanik vyzval mladé lidi, aby se o tuto oblast zajímali, a učitele v oboru, aby inspirovali budoucí specialisty. „Potřebujeme vůdcovství jako je to, které měl Óscar Sánchez nebo Francisco González, kteří povzbudili celou generaci, aby vyšla z učebny a vstoupila do přímého kontaktu s přírodou,“ uzavřel.
