Geoffrey Hinton, označovaný za jednoho z „kmotrů umělé inteligence“, učinil pesimistickou predikci během akce, která proběhla ve Washingtonu.
Dne 19. listopadu 2025 se na Univerzitě Georgetown ve Washingtonu uskutečnila veřejná diskuse mezi senátorem Berniem Sandersem a nositelem Nobelovy ceny, vědcem v oblasti počítačových věd Geoffreyem Hintonem. Tento event, konaný v auditorium Gaston Hall a organizovaný Institutem pro politiku a veřejné služby, se zaměřil na sociální a ekonomické dopady umělé inteligence a její potenciál pro přetvoření globální pracovní síly.
Hinton, jehož průkopnický výzkum v oblasti neuronových sítí mu vynesl Turingovu cenu v roce 2018, poznamenal, že současná technologická transformace se neshoduje s předchozími revolucemi. Ve své analýze varoval, že tyto změny neotevřou nové pracovní příležitosti na místě těch zaniklých. „Lidé, kteří přijdou o práci, nebudou mít kam jít,“ uvedl. Dále dodal: „Pokud se umělá inteligence stane stejně inteligentní jako lidé — nebo více — každou práci, kterou mohou vykonat, bude možné provést pomocí umělé inteligence.“
Vědec zdůraznil, že velké technologické společnosti už fungují podle této logiky. Jak uvedl během debaty, „této firmy opravdu spoléhají na to, že umělá inteligence nahradí mnoho pracovníků.“ Jako příklad uvedl zákaznický servis, který vyžaduje jednoduché školení a nízké mzdy, a který je tak cílem pro začátek masové automatizace.
Sanders toho využil k vystoupení proti roli miliardářů v rozvoji umělé inteligence, upozorňujíc na to, že osoby jako Elon Musk patří mezi hlavní financovatele a nadšence této technologické soutěže. Podle senátora tito podnikatelé sotva „noci nespí“ z obav o nízkopříjmové pracovníky. Pro něj je klíčovým bodem diskuze „ne to, zda je umělá inteligence dobrá nebo špatná, ale kdo ji ovládá a kdo z ní těží.“
Hinton také varoval před křehkostí ekonomického modelu spojeného s touto revolucí. Uvedl, že osobnosti jako Elon Musk, Mark Zuckerberg a Larry Ellison „o tomto faktu příliš nepřemýšleli,“ když poznamenal, že „pokud pracovníci nebudou dostávat mzdy, nikdo si nekoupí jejich produkty.“ Tato kritika poukazuje na paradox: stejná automatizace, která slibuje efektivitu, může podkopat základní spotřebitelskou základnu trhu.
Další část akce byla věnována otázkám studentů, včetně těch o dezinformacích a deepfakech. Hinton zůstal skeptický: vyjádřil nedůvěru v to, že systémy umělé inteligence budou schopny dlouhodobě detekovat falšování vytvořené samotnou AI. Jako alternativu navrhl strategie prevence proti dezinformacím, jako je označování falešného obsahu za účelem vzdělávání veřejnosti před kritickými momenty, jako jsou volby.
Během setkání Hinton rovněž znovu zmínil predikce, které od roku 2023 znepokojovaly vědeckou komunitu. V tom roce uvedl: „Ještě nedávno jsem si myslel, že to potrvá 20 až 50 let, než získáme obecnou umělou inteligenci. A nyní si myslím, že to může být 20 let nebo méně.“ Navíc ve svých současných projekcích prohlásil, že modely jako GPT-5 „už ví tisíckrát více než my.“
Geopolitické implikace byly také zahrnuty do diskuse. Hinton tvrdil, že použití autonomních systémů ve válkách by snížilo politické náklady pro bohaté země, neboť absence vojenských obětí by oslabila vnitřní odpor. „Myslím, že to odstraní jednu z hlavních překážek pro bohaté a mocné země jednoduše invadovat malé země, jako je Granada,“ řekl, přičemž vzpomněl na americkou invazi v roce 1983.
Během závěrečného slova se Sanders zeptal publika, zda považují umělou inteligenci za pozitivní sílu ve svých životech — několik lidí zvedlo ruku. Následně se zeptal, kdo se obává jejích dopadů — téměř všichni souhlasně odpověděli. Hinton potvrdil, že zatím není možné jasně předvídat, co se stane v příštím desetiletí, ale důrazně zdůraznil, že společnost má stále rozhodující roli ve způsobu, jakým bude technologie používána, pokud pochopí, jak funguje, a dá přednost veřejnému blahu před okamžitým ziskem.
Geoffrey Hinton, považovaný za jednu z nejvýznamnějších osobností v historii počítačových věd, je jedním z tvůrců technik hlubokého učení, které podporují moderní modely generativní AI. V roce 2023 opustil svůj post ve společnosti Google po více než desetileté kariéře, naznačující obavy ohledně směřování technologie a vyjadřující potřebu mít svobodu kritizovat průmysl. Při té příležitosti veřejně prohlásil, že „lituje“ částí své kariéry, neboť se domnívá, že umělé inteligence se vyvíjejí rychleji, než je schopnost lidstva je ovládat, což je pozice, kterou od té doby opakuje téměř ve všech svých veřejných vystoupeních.
