Skupina vědců představila důkazy, které by mohly zásadně změnit naše porozumění lidské percepci, tj. sedmý smysl. Tato schopnost, odborníky označovaná jako „vzdálený hmat“, byla oznámena během Mezinárodní konference IEEE o vývoji a učení a mohla by představovat nový smysl pro lidi.
Objev inspirovaný přírodou
Toto zjištění se zakládá na jevu pozorovaném u některých druhů plových ptáků, jako je malý žlutonožec (Tringa flavipes), kteří jsou schopni detekovat kořist zakopanou pod pískem. Inspirováni tímto mechanismem se vědci zaměřili na to, zda by lidé mohli rozvinout podobnou schopnost.
Tento sedmý smysl by se přidal k pěti tradičním smyslům: zraku, sluchu, hmatu, chuti a čichu, a k už uznanému šestému smyslu, propriocepci, která umožňuje umístění těla v prostoru bez nutnosti ho vidět.
„Lidé prokázali vyšší přesnost“
Aby vědci ověřili svou hypotézu, provedli experiment s dvanácti lidskými účastníky a robotem vybaveným dotykovými senzory. Oba museli jemně pohybovat prsty po písku, aby detekovali přítomnost skryté krychle pod povrchem.
Výsledky překvapily celý tým: lidé byli schopni identifikovat objekt díky téměř nepostřehnutelným mikroposunům v písku. „Poprvé se zkoumá vzdálený hmat u lidí, což mění naše pojetí vnímání (to, co se nazývá ‚receptivní pole‘) u živých bytostí, včetně lidí,“ uvedla Elisabetta Versace, profesorka psychologie a ředitelka Prepared Minds Lab, ve svém prohlášení k Queen Mary University.
Ačkoli roboti detekovali krychli z větší vzdálenosti, lidé prokázali vyšší přesnost. Míra úspěšnosti mezi lidmi dosáhla 70,7 %, zatímco robot měl pouze 40 %, přičemž jeho senzory produkovaly mnoho falešných pozitiv.
Možnost vnímat objekty bez kontaktu
Vědci se domnívají, že tento objev by mohl otevřít nové směry vývoje v oblasti umělé inteligence, senzoriky a precizní robotiky. Hlavní autor, Zhengqi Chen, doktorand na Queen Mary University, navrhuje jeho možný potenciál pro složité mise: „Tyto znalosti by mohly sloužit jako základ pro vývoj pokročilých robotů schopných provádět delikátní operace, jako je lokalizace archeologických artefaktů bez poškození, nebo průzkum písečných nebo granulárních terénů, jako je marťanská půda nebo oceánské dno,“ navrhuje.
„Tato výzkum otevírá cestu pro vývoj dotykových systémů, které by mohly učinit průzkum skrytých nebo nebezpečných míst bezpečnějším, inteligentnějším a účinnějším,“ dodal.
