Počet adolescentů, kteří se cítí osamělí, je alarmující. Sedm z deseti žádá dospělé o méně kritiky a více naslouchání. Zatímco polovina z nich se obrací na umělou inteligenci jako na emocionální podporu a důvěrníka, v situaci, kdy dospělí chybí s empatií a poskytnutím potřebného uznání.
Podle ročního průzkumu, jenž provedla Národní asociace pro technologické závislosti, GAP a kyberšikana (Di.Te.), ve spolupráci se Skuola.net, a zveřejněného v rámci 9. Národního dne technologických závislostí a kyberšikany, se ukazuje, že řada mladých lidí se cítí ignorována ve svých emocích.
Výsledky průzkumu
Průzkum, jehož se zúčastnilo 927 mladých lidí ve věku od 10 do 20 let, přináší jasný obraz emocionálního stavu generace, která vyrostla v prostředí chytrých telefonů a sociálních sítí. Více než 70 % mladých lidí vyjadřuje potřebu skutečného naslouchání, nikoli pouze zdánlivého zájmu. Přes 20 % těchto mladých lidí tvrdí, že tento pocit je stálou součástí jejich života, jako by se stal urgentním požadavkem vůči dospělým.
Nicméně většina z nich si nemůže vyžádat zpětnou vazbu v offline světě. Téměř dvě třetiny chtějí od lidí kolem sebe více emocionálních vier, což mohou být drobné gesta, které naznačují přítomnost a ne pouze kontrolu. Tato situace může přispívat k tomu, že skoro 60 % mladých lidí se cítí v obtížích, když mají vyjádřit své emoce tváří v tvář, jako by autentická komunikace byla stále problematičtější.
Sociální srovnávání a jeho důsledky
Na tento již složitý scénář má vliv také sociální srovnávání, které funguje jako zkreslená optika pro vnímání sebe sama. Přes 68 % dotazovaných přiznává, že schválení ostatních ovlivňuje jejich sebevědomí, a to často více, než by si přáli. Tento filtr, jímž hodnotí realitu, také přesvědčuje 58 % respondentů, že ostatní se mají lépe, jsou šťastnější, více milováni a bezpečnější.
Skoro polovina (52 %) cítí tlak z neustálého srovnávání svých životů s (zdánlivě) „dokonalými“ životy, které vidí na sociálních sítích. Okolo 51 % mladých lidí se obává, že budou souzeni, pokud se rozhodnou ukázat své slabosti.
Umělá inteligence jako emocionální podpora
Je to právě tato situace, která vedla mnoho mladých lidí k tomu, že se obrátili k umělé inteligenci pro emoční podporu. Téměř každý druhý teenager (46 %) již využil generativní AI (například ChatGPT) k rozhovoru o svých emocích. Zhruba 10 % pravidelně vyhledává tuto formu interakce. Tento fakt by neměl být podceňován. Nejedná se o hru ani technologickou zvědavost; mladí lidé často vidí AI jako méně hodnotící a trpělivější alternativu k dospělým.
Žáci, kteří se účastnili průzkumu, potvrdili, že dvě třetiny (66 %) cítí, že AI naslouchá bez posuzování, a téměř stejně velká část (64 %) vyjadřuje pocit pochopení od algoritmu.
Popis obsahu digitálního světa
Výsledkem tohoto přístupu je vzrůstající přítomnost umělé inteligence v životech mladých lidí. Více než polovina (58 %) ji považuje za užitečného partnera, téměř jako přítele, kterého mohou vyhledat v obtížných emocionálních chvílích. To však vede k otázkám: proč může algoritmus působit jako příjemnější společník než dospělí?
Možná proto, že dnešní mladí lidé se cítí téměř „donuceni“ hledat pomoc v technologii, nevidí-li kolem sebe spolehlivou síť skutečných osob. Kdyby měly možnosti, nové generace by se ochotně vyhnuly pomoci technologického přítele. Místo toho jsou „šťastnými otroky“ této formy podpory.
Pohled na sociální sítě
Jeden údaje to naznačuje: 59 % respondentů by se cítilo lépe, kdyby se sociální sítě rázem ztratily. Nejde tedy o útěk do náruče algoritmů a platforem, ale o hledání prostoru, v němž mohou být sami sebou s menším tlakem na výkon a srovnávání. Technologie se stává věrným odrazem jejich potřeby po autenticitě, nikoliv příčinou neklidu.
Tato situace vzbuzuje velké obavy u odborníků. Jak poznamenává Giuseppe Lavenia, prezident Asociace Di.Te., „Tyto údaje hovoří o generaci, která nepožaduje méně technologií, ale více dospělých. Pokud se schválení stává sebevědomím a pokud je AI jediným místem, kde se cítí nasloucháno bez hodnocení, pak problém nespočívá ve obrazovce, ale v osamělosti. Technologie by neměla být démonizována, ale sdílena a mediována. A dospělí by měli být přítomní jako ochranná síla, nikoli jako absence.”
Daniele Grassucci, ředitel Skuola.net, interpretuje tento jev takto: „Mladí nám říkají jasně. Nechtějí svět bez digitálních technologií, chtějí digitální svět, který je nenechá osamělé. Skoro polovina adolescentů používá AI k mluvení o svých emocích, což ukazuje na edukativní a vztahový prázdný prostor, který nemůžeme ignorovat. Pokud je algoritmus vnímán jako přívětivější než dospělý, pak problém není v technologii, ale v tom, jak se snažíme podporovat nové generace.”
