Tým výzkumníků využil pokročilé chemické technologie spolu s umělou inteligencí pro analýzu starobylých kamenů, které jsou staré 3,3 miliardy let. Tento výzkum odhalil důkazy o existenci života v této době a ukázal, že fotosyntéza mohla na Zemi vzniknout až o 800 milionů let dříve, než bylo dosud historicky zaznamenáno.
Dosud nejstaršímu a široce uznávanému důkazu o životě jsou fosílie z kamenů starých 3,48 miliardy let z lokality Dresser Formation v Austrálii, které se považují za zbytky starobylých buněčných membrán zachovaných v usazeninách horkých pramenů.
Tento objev je však „výjimkou“, neboť raná Země před 500 miliony lety byla přeplněna jednobuněčnými organismy a řasami, které neměly kosti či tvrdé skořápky, aby se proměnily v fosilie. Navíc většina usazených kamenů byla v průběhu věků stlačena a roztavena, což značně ztížilo nalezení biologických stop.
Vedoucí tým z Carnegieho institutu se rozhodl pro odlišný přístup. Vytvořili rozsáhlou chemickou databázi z více než 400 vzorků, přičemž zahrnuli starobylé kameny, fosílie a současné organismy, a použili ji k trénování AI, aby hledala chemické vzorce.
Místo sledování jednotlivých prvků, jako je uhlík, který by mohl pocházet z výbuchů sopek nebo meteoritů, byla AI vyškolena, aby rozpoznávala složitost, která je charakteristická pro živé organismy. Buňky živých organismů totiž produkují specifické molekuly ve velkém množství, což nezapadá do běžných přírodních procesů.
To, co AI objevila, vzbudilo pozornost ve vědecké komunitě. Robert Hazen, geochemik a jeden z členů výzkumného týmu, zajímavě poznamenal:
„Naše výzkumy ukazují, že starobylý život nezanechal pouze fosilní pozůstatky, ale také ‚chemické stopy‘. Technologie strojového učení nám poprvé umožnila tyto stopy rozpoznat a pochopit jejich význam.“
Úspěch tohoto výzkumu se však neomezuje pouze na Zemi. Tato metoda by mohla být aplikována na analýzu 4,2 miliardy let starých kamenů v Kanadě, které zatím zůstávají záhadou. Co víc, tato technika by mohla být využita v prostorových misích k prozkoumání zvukových odrazů života v kamenách na Marsu nebo pod ledem měsíce Europa, což by mohlo být klíčové pro odpověď na otázku, zda ve vesmíru nejsme sami.
Odkaz: Forbes
