Podzimní procházky v českých parcích mají svoje kouzlo. Ale kolikrát jste opravdu věnovali pozornost nenápadným obyvatelkám stromů — veverkám? Přiznávám, i já jsem dlouho jen letmo zahlédl tu rezavou šmouhu mezi větvemi, než jsem se ponořil do jejich světa. A narazil na pár detailů, které váš úhel pohledu na tato zvířata určitě změní.
1. Veverky nejsou jen „sběrači“ — umí si dobře plánovat
Není žádným tajemstvím, že veverky sbírají ořechy, žaludy i semínka. Ale víte, že každou zásobu přesně rozmístí na desítky různých míst? Vědci potvrzují, že si pamatují i stovky úkrytů. Ukládají zásoby strategicky: některé pro krizové období největší zimy, jiné „rychlovky“ na chladnější podzimní dny. Mozek veverky je v tomhle ohledu malý šachista — a často si tak pojistí přežití tam, kde další zvířata selžou.
2. Sezónní „přechod“ v jídelníčku
Veverka obecná je mistryní adaptace. Než začne tuhá zima, zvyšuje příjem tuku: kromě ořechů hledá i slunečnicová semínka, houby nebo sušené plody. Občas ji můžete zahlédnout dokonce s kouskem jablka — využije vše, co okolí nabízí. A když jsou zásoby chudší? Spokojí se i s kůrou nebo pupeny stromů, což já osobně považuji za ukázku totální flexibility.
3. Stavitelky, které si zaslouží obdiv
Možná jste si všimli velikých koulí z větví na vrcholcích stromů — to jsou veverčí hnízda, tzv. „dutiny“ nebo „drey“. Veverky si je vystýlají mechem, listím a travou, aby přežily mrazy. Některé „stavební projekty“ dosáhnou opravdu luxusních rozměrů a skvěle izolují. Mimochodem: veverka často mívá v revíru dvě i tři hnízda, pro případ nouzového úkrytu.
4. Nebojí se „skrytého pokladu“ — a občas na něj zapomenou
Znáte české přísloví „kolik skrýší, tolik zapomenutých pokladů“? Platí i pro veverky. Přes všechnu chytrost část zásob prostě zapomenou. Pro přírodu je to ale požehnání: z těchto nevyzvednutých ořechů a semen vyrůstají nové stromy, což z veverek dělá přírodní „zalesňovače“.
5. Nepřezimují, ale zvolní tempo
Mnoho lidí si myslí, že veverky upadají do zimního spánku. Omyl. Jsou aktivní i v zimě — jen méně často opouštějí hnízda a celkově zpomalují. V mrazivých dnech využívají každou uloženou kalorií na zahřátí a většinu času odpočívají v teple svého doupěte. Občas se přestanou ukazovat úplně, což je jejich způsob šetření energie, který jim závidím v lednu každé ráno.
Proč nás veverky fascinují — a proč se vyplatí je sledovat
Pokud plánujete podzimní procházku, zkuste se na chvíli zastavit a vnímat, co se děje ve větvích nad vámi. Veverky jsou mnohem větší mistři přežití, než si často myslíme. Jejich zvědavost, kreativita i malé „přešlapy“ dělají z pražských, brněnských i libereckých parků opravdová přírodní divadla. Přidejte se ke mně a sledujte je nejen očima, ale i s respektem — a kdo ví, třeba příště objevíte jejich schovanou zimní skrýš.
Máte vlastní pozorování nebo tipy na místa, kde veverky v zimě nejraději pobývají? Napište je do komentářů!
