Věděli jste, že vyhořením za svůj profesní život projde až třetina Čechů? Přitom většina z nich si dlouho myslí, že jde jen o „blbý týden“, nebo že stačí víkend s Netflixem a všechno se spraví. Varovné signály ale přicházejí dřív, než tušíte, a ignorování je možná největší chyba, jakou můžete pro svou kariéru i zdraví udělat.
Co je vyhoření a proč se dotýká právě vás?
Vyhoření (burnout) není jen módní slovo z firemních workshopů. Světová zdravotnická organizace ho označuje za syndrom způsobený chronickým pracovním stresem, který nebyl zvládnut. Jinými slovy – nejde jen o dočasnou únavu, ale o reálné vyčerpání fyzických i psychických sil.
Osobně jsem v redakcích viděl, jak rychle může nadšený kolega, který miluje svou práci, během pár měsíců ztratit energii a chuť ráno vstávat. Dlouhodobý tlak, nemožnost „vypnout“, neustálá očekávání a minimální zpětná vazba – všechny tyto faktory se sčítají, i když se na první pohled tváříte, že to „dáváte“.
Kritické signály, které byste neměli přehlížet
- Trvalá únava a ospalost – Nezáleží, kolik kafí vypijete nebo jak dlouho spíte, pocit vyčerpanosti vás neopouští.
- Pocit cynismu a apatie – Věci, které vás dříve bavily, nyní nevyvolávají žádné emoce. „Nadšení? Jaké nadšení?“
- Snížená výkonnost – Úkoly, které jste dříve zvládali levou zadní, teď odkládáte a děláte s odporem.
- Podrážděnost vůči kolegům a klientům – Nejmenší detail vás vyvede z rovnováhy. Zároveň se vyhýbáte komunikaci.
- Tělesné příznaky – Bolesti hlavy, žaludku, svalů, zvýšené nachlazení – tělo už volá o pomoc.
Jak je rychle rozpoznat u sebe i v týmu
Jestli ve vás některý bod zabolel, nejste v tom sami. V Česku o vyhoření mluví čím dál otevřeněji. Ve vlastní redakci jsme například zavedli pravidlo „signálů“: když někdo zmíní, že ho práce přestává bavit, úkoly se mu kupí a od pondělí do pátku jede na autopilota, je to důvod k zastavení.
- Ptejte se sami sebe: „Užívám si ještě to, co dělám, nebo jen přežívám?“
- Všímejte si drobných změn v chování kolegů – častější absence, menší zapojení při poradách, snaha nebýt vidět.
- Dovolte si přiznat si únavu. Pracovní nasazení je skvělé, ale zdraví fakt nenahradíte.
Praktické kroky, které můžete udělat už dnes
- Dejte si stopku – Není ostuda říct „Potřebuju pauzu“. Ať jde o den volna, home office, nebo jen delší oběd.
- Naučte se rutinu „mikroodpočinku“ – Krátká procházka, dýchací cvičení, 10 minut bez obrazovky. Věřte, zázraky na počkání nečekejte, ale zlepší to vaši pohodu.
- Mluvte o tom – Sdílejte pocity s kolegy nebo nadřízeným. Víte, kolik lidí kolem vás si prochází stejným?
- Nastavte si hranice – Zkuste odolávat pokušení být „vždy online“. Po práci – vypněte notifikace, začněte malými rituály na rozlišení práce a volného času.
Mýty o vyhoření, které si musíme přestat říkat
- Vyhoření není selhání. Je to reakce na dlouhodobé přetížení, nikoliv vaše slabost.
- Samo to „nepřejde“. Odkládání řešení jen prohlubuje následky – nejen zdravotní, často i vztahové.
- Pouhá dovolená nestačí. Změnu přinese jen dlouhodobější úprava pracovního stylu a priorit.
Dopad vyhoření: Nejde jen o práci
Když situaci podceníte, vyhoření vám vezme nejen radost z práce, ale i sílu na osobní život. Častěji onemocníte, vztahy trpí a návrat k normálu je běh na dlouhou trať. Prevence proto skutečně stojí za to.
Máte zkušenost? Nestyďte se ji sdílet
Zkuste si dnes upřímně odpovědět: jak jsem na tom já? A jestli poznáváte varovné signály, věřte – právě včasná reakce vám dokáže zachránit nejen kariéru, ale hlavně zdraví a chuť žít. Máte podobnou zkušenost? Napište ji do komentářů nebo článek pošlete dál – možná zachráníte někoho dalšího.
