Všichni jsme slyšeli příběhy o setkání s medvědem nebo vlkem v hlubokých beskydských smrčinách. Pravdou však je, že drtivá většina z nás na takového predátora v českých lesích nikdy nenarazí. Kdo tedy vlastně patří mezi nejběžnější zvířecí sousedy v našich lesích? Připravte se na pár překvapení. Možná budete zítra v lese šlapat opatrněji.
Kdo kraluje českému lesu?
Za ta léta, co chodím po našich lesích, mohu s čistým svědomím říct, že medvěda jsem potkal leda v zoo. Nejčastějšími obyvateli českých lesů totiž nejsou žádné pohádkové šelmy, ale tvorové, kteří tvoří základ lesa – někdy až příliš doslova.
- Srnčí zvěř (srnci a srny): Právě jejich stopy a hrabání najdete v lese snad na každých sto metrech. Srnci jsou ve svých pohybech tichí a bystří, za šera je zahlédnete v tichých skupinkách.
- Divoká prasata (černá zvěř): Pokud objevíte rozrytý lesní porost, je tu stoprocentní šance, že jich bylo několik v noci na lovu žaludů. Pozorujte je raději zpovzdálí – velký bachyně chrání své mladé nekompromisně.
- Liška obecná: Ta si svým šibalským pohledem získala místo i v českých pohádkách. V lese je neslyšná, rychlá, a pokud zahlédnete její huňatý ocas mizet v kapradí, máte štěstí.
Velcí predátoři? Jsou u nás opravdu vzácní
Ano, medvědi a vlci se v posledních letech na vybraných lokalitách objevují, hlavně na česko-slovenském pomezí. Ale představte si: každoročně jich přijde přes hranici jen několik jedinců a většina z nich táhne dál. Pokud tedy nejdete do Beskyd strávit noc pod širákem, pravděpodobnost jejich setkání je mizivá.
Co by vás mohlo spíš překvapit? Časté stopy lasic, kun, jezevců nebo sojek. Tito malí i větší „neviditelní průvodci“ lesa zanechávají po sobě stopy, připravují loupežné hostiny na myších a šíří své teritorium.
Co po sobě zvířata v lese zanechávají?
Osobně doporučuji vzít s sebou do lesa děti či zvědavého kolegu a zkusit podle stop odhadnout, kdo před vámi prošel vyšlapanou pěšinou. Divoká prasata zanechávají hluboké rýtí u pařezů, srnčí stopu poznáte podle srdcovitého tvaru a liška zase často zanechává v blátě svůj úzký otisk tlapky s dobře rozeznatelnými drápy.
Tipy, jak ochránit přírodu i sebe
- Buďte tiší návštěvníci: Hluk plaší zvěř. Mobil nechte v kapse, zažijete více „živého“ lesa.
- Nakrmit? Určitě ne! Lákání chleba možná zní nevinně, ale škodí srnkám i prasatům. Přikrmování mění chování zvířat a narušuje rovnováhu ekosystému.
- Respektujte stezky: Většina zvěře dává lidem přednost a drží se v ústraní. Nechoďte do hustých houštin, nevyrušujte úkryty s mláďaty.
Na co se zaměřit při další procházce?
Příště až budete na procházce českým lesem, zkuste si nevšímat jen zajímavých hub a klidné atmosféry. Zkuste postát, zaposlouchat se do štěbetání ptáků a rozhlédnout se po jemně se pohybujících stínech. Možná uvidíte právě srnce nebo kulhavé stádo prasat – opravdové vládce české přírody.
Podělte se: Jaký nejzajímavější tvora jste v lese potkali vy?
Naše lesy jsou plné života, který sahá daleko za hranice učebnic. Máte vlastní nečekané setkání? Podělte se v komentářích, ať víme, kdo nás v přírodě skutečně doprovází!
