Znáte ten pocit, kdy se uprostřed nádherně zbarveného lesa rozhostí dokonalé ticho a jen tu a tam zašustí listí? Podzimní procházky v české přírodě mají nezaměnitelné kouzlo, ale skrývají i překvapení, na která nebýváme vždy připraveni. Divoká zvířata jsou v tomto období aktivnější než se může zdát – a jejich cesty se s těmi našimi často protínají mnohem častěji než v létě. Jak tedy vyrazit do lesa s respektem – a nenarazit přitom na problémy?
Proč jsou podzimní procházky rizikovější?
Možná byste to nečekali, ale právě teď jsou lesní zvířata zvlášť bdělá. Probíhají hony, stěhují se za potravou, mnozí mají v hlavě už zimní spánek nebo přípravu na těžké měsíce. Srnci, divočáci, lišky, ale i menší druhy se stávají častějšími spoluchodci lesních cest.
- Divočáci hledají v lese kaštany, žaludy a často zajdou blíže k lidským obydlím.
- Srnky a jeleni se během říje pohybují i za bílého dne.
- Lesní lišky a kuna jsou v tomto období ve zvýšeném pohybu před zimou.
Jaké situace vás mohou překvapit?
Setkání se zvířetem v přírodě nemusí být ani romantické, ani bezpečné. Zvlášť pokud pejsek tahá na vodítku, děti běhají po lesní cestě nebo sami zasnívání ztratíte pozornost.
- Náhlé „vyběhnutí“ zvířete – v houštinách je možná ani nezahlédnete, než opravdu vyběhnou na cestu. Divočák běží rychle a rozhodně neuhneme na povel.
- Napadení psa – myslíte si, že vaše border kolie je ostrá, ale divoký kanec je ještě ostřejší. Pro psy může být setkání životu nebezpečné, a to zejména v říjnu a listopadu.
- Přenášené nemoci – lišky a kuny mohou šířit vzteklinu, zajíci leptospirózu. I nález mrtvého zvířete by měl člověk v lese nahlásit.
Praktické rady – jak být v bezpečí?
Vyvinula jsem si „svou vlastní lesní rutinu“, kterou dávám každému známému. Funguje, ať jdete s dětmi, psem, nebo sami:
- Nikdy nechoďte v lese za šera – ani krásný východ slunce není důvod riskovat zbytečné překvapení.
- Pes má být na krátkém vodítku, běhání na volno si nechte na louku mimo les.
- Sledujte cedule o probíhajícím honu – lesní správa je věší i mimo hlavní cesty.
- Pokud uvidíte zvíře, nepanikařte. Ustupte pomalu, neotáčejte se zády.
- Učte děti, že zvíře není plyšák a nekrmíme ho ani po dobrém záměru.
Co dělat při nečekaném setkání?
Zažila jsem, jak může být pár vteřin klidu najednou velmi napínavých. Pokud se ocitnete tváří v tvář divokému zvířeti, platí: nikdy neutíkejte! Udržujte si odstup, pomalu couvejte a snažte se působit klidně. U divočáků je důležité zůstat na místě, neprovokovat je pohyby. Pokud je zvíře viditelně nemocné, kontaktujte místní myslivecký spolek nebo obecní úřad.
Proč potřebujeme respekt k divoké přírodě?
Podzimní krajina Česka je nádherná, ale bez respektu se z ní může stát místo stresu či nebezpečí. Zvířata tu byla dávno před námi a v jejich světě jsme my těmi, kdo jsou „na návštěvě“. Proto při jakékoliv vycházce myslete nejen na své pohodlí, ale i na klid místní zvěře.
Závěrem: Vychutnejte si podzim v přírodě bezpečně
Podzimní les je nejkrásnější bez dramat. Pokud se budete držet několika základních pravidel, stanou se procházky zdrojem síly a zážitků – nikoliv stresu z nečekaného setkání se zvěří. Sdílejte tento článek s přáteli, nebo napište do komentáře, jestli už vás v lese nějaké zvíře překvapilo!
